Pravěký upír: dinosaurus, který sál studenou krev

Jedním z nejpodivnějších pravěkých ještěrů byl tvor pojmenovaný jeholopterus ninchengensis. Nešlo vlastně ani o dinosaura, ve skutečnosti to byl malý ptakoještěr.

Našli ho na severu Číny, na hranici s Mongolskem. Ostatky zvláštního zvíře tam našli na přelomu tisíciletí – a hned vzbudily pozdvižení. Ptakoještěr byl sice maličký, ale na jeho těle našli vědci víc zvláštností než na tyranosaurovi.

Paleontology ani tak nepřekvapilo, že byl zřejmě teplokrevný. Zvláštní byly spíš jeho dlouhé přední končetiny, peří na hlavě a krku, ale především extrémně dlouhé zuby. Vědci si zpočátku mysleli, že šlo o typického lovce drobného hmyzu, například velkých pravěkých vážek. Právě k tomu měl také křídla pokrytá blanitými membránami – díky nim mohl svou kořit pronásledovat i na stromy.

Dinosauří kanibalové: hlad před 70 miliony lety

Dá se říci, že vzhledem i způsobem chování docela připomínal dnešní netopýry. Na délku měřil jeholopterus asi půl metru, jeho křídla měla rozpětí necelý jeden metr. Srst na hlavě ptakoještěra byla asi tak tvrdá a tuhá, že spíše připomínala ostny, třeba ty dikobrazí.

Ale…

Jenže jak vědci zjišťovali detaily, přestala spousta dílků zapadat do skládačky. Tak třeba křídla: byla dost neohrabaná, takže s nimi rozhodně nemohl pronásledovat rychlý hmyz. A pak ty zuby – dlouhé a ostré jako jehly. Copak je na zakousnutí vážky potřeba tesáků, které by prokously dinosauří kůži? To přece vůbec nemá logiku…

Bratranec tyranosaura byl největším opeřeným dinosaurem na světě

Poté, co vznikla počítačová rekonstrukce jeho těla, ukázalo se, že čelisti jeholoptera vypadají dost zvláštně; rozhodně byly příliš silné na to, aby sloužily k lovu hmyzu. Podle některých studií to vypadá, že tento tvor se zuby zakousl do své velké kořisti a pak se na ni zavěsil. Grafik David Peters dokonce přišel s hypotézou, že v této pozici mohl jeholopterus sát krev.

Nebyl tedy zřejmě jen podobný netopýrům, ale dokonce vampýrům podobal i způsobem života. Podle této teorie by se dal vysvětlit i smysl podivných křídel: ptakoještěr nejprve jako veverka vyšplhal na nějaký strom nebo útes a pak se z něj na křídlech snesl na svou kořist. Zakousl se jí do zad nebo krku, přičemž mohl prokousnout až několik centimetrů tlustou kůži těch největších býložravých dinosaurů.

Jde samozřejmě jen o teorii, proti níž celá řada palentologů protestuje, ale i tak nám ukazuje, jak málo toho o dinosaurech a jejich světě víme…