Pojďte dobýt Hradec nad Moravicí s hudebně-kulturním festivalem Hrady CZ

Paříme na hradě - festival v Hradci nad Moravicí

Čtrnáctý ročník festivalu Hrady CZ se odehraje v Hradci nad Moravicí.

Hrady.cz po čtrnácté

Čtrnáctý ročník festivalu Hrady CZ se po Točníku, Kunětické hoře, Švihově a Rožmberku nad Vltavou a Veveří představí v pátek a sobotu 17. a 18. srpna na svérázném Hradci nad Moravicí postaveném ve stylu režných hradů německého středověku. Páteční program nabídne koncerty J.A.R., Horkýže Slíže či Vypsané Fixy, ale také hradních nováčků, jako je Marpo & Troublegang či kapela Škwor. V sobotu se mohou fanoušci letní hradní tour těšit na Tomáše Kluse, kapelu Divokej Bill, Mandrage, Rybičky 48 nebo Pražský výběr a nově na Lenny, Slzu nebo kapelu Jelen a další zpěváky a skupiny. Festival bude další pátek a sobotu putovat po Bouzově jako Moravské hrady.CZ a svoji letošní pouť uzavře 1. září v Čechách na hradě Bezdězu. Festival Hrady CZ letos opět spolupracuje s Národním památkovým ústavem a nabídne tak v sobotu vstup zdarma na prohlídkové okruhy hradu Hradec nad Moravicí, kde si bude možné odpočinout od festivalového ruchu. Lístky na festival Hrady CZ lze zakoupit za sníženou cenu ještě do čtvrteční půlnoci v předprodeji na www.hradycz.cz/vstupenky.

Hradec nad Moravicí

Hradecká ostrožna je trvale osídlena již od doby kolem 2000 př. n. l. Vlastní stavební vývoj areálu počíná slovanským hradiskem. Na jeho místě – po požáru knížecího hradu Přemyslovců – započal v polovině 13. století s výstavbou nového, rozsahem i výstavností velkorysého gotického hradu obklopeného důmyslnou fortifikační soustavou král Přemysl Otakar II., v letech 1279–1281 zde vedla svůj dvůr jeho ovdovělá choť Kunhuta. Ve 14. století byl Hradec sídlem opavských Přemyslovců a správním centrem Opavského knížectví. V roce 1481 mu byl přiznán statut města, znak a právo trhu. Od počátku 16. století procházel rukama několika zástavních pánů; posledním z nich byl Kašpar Pruskovský z Pruskova, jenž v roce 1585 získal zdejší zboží do dědického majetku a současně zahájil přestavbu hradního areálu na renesanční sídlo s okrasnou zahradou a lesoparkem. Nová modernější kvalita bydlení nepochybně ovlivnila i úroveň rodinného a společenského života v Hradci. Mj. tu působila řada domácích hudebníků, od třetiny 18. století známá zámecká kapela; v divadelním sále byly dávány dokonce opery.

V roce 1778 přešlo hradecké panství na pruskou knížecí rodinu Lichnovských z Voštic, kteří na počátku 19. století po požáru v roce 1796 zámek celkově adaptovali a to v intencích soudobého empírového názoru. Rozsáhlou proměnu hlavní obytné budovy doprovázelo ve 2. polovině 19. století rozšíření areálu o novogotický tzv. Červený zámek s konírnami, kočárovnou a hradební zdí. Rovněž okolí zámku doznalo změn; starý opevňovací systém byl zrušen, svahy vyrovnány a založen přírodně-krajinářský park vynikající kompoziční a dendrologické úrovně.

V blízkosti zahradního traktu poté přibyla poslední stavba areálu, pseudogotická Bílá věž. V držení hradeckého panství se vystřídalo 8 knížat a hrabat Lichnovských v šesti generacích. Každý z nich byl individualitou mimořádného vzdělání, zájmů, schopností a vybraných styků. To vše napomohlo společensko-reprezentačnímu postavení hradeckého zámku i spektru a úrovni jeho sbírek. Vedle panovníků, hodnostářů evropských dvorů, politických a společenských celebrit hostil také mnohé veličiny kulturního světa. Hradec navštívil m.j. Ludvig v. Beethoven, F. Liszt, J. Mánes, G. Hauptmann, H. v. Hoffmannstahl, K. Kraus a Lisztova dcera Cosima Wagnerová.

Přátelské vztahy udržovali Lichnovští s W. A. Mozartem, N. Paganinim, A. von Humboldtem, V. Hugem, R. M. Rilkem, M. Twainem, P. Picassem či O. Kokoschkou. V květnu 1945 bylo panství konfiskováno ve prospěch československého státu a zámek záhy poté otevřen veřejnosti.Od roku 1978 probíhala generální oprava objektu a v současné době je jeho velká část přístupná návštěvníkům.