Miliony mrtvých, lockdowny, roušky a vakcíny. Pandemie přitom začala v lednu 2020 nenápadně

Úmrtí na tehdy záhadný typ koronaviru přišlo jen pár dní poté, co Čína přiznala, že se ve Wu-chanu objevila zatím neznámá nemoc podobná SARS a Světová zdravotnická organizace (WHO) začala dění v zemi ostře sledovat.

První prokázanou obětí tehdy ještě neznámého a záhadného viru, který minimálně od prosince 2019 v jedenáctimilionovém čínském městě Wu-chan způsoboval podivné zápaly plic, se stal 61letý muž. Zemřel 9. ledna 2020. Svět se o tom ale dozvěděl s dvoudenním zpožděním a informace hovořily o tom, že šlo o častého návštěvníka tržiště, s kterým byla nějakým způsobem spojena většina z prvních zhruba 40 nakažených, že trpěl chronickým onemocněním jater a v břiše měl hned několik nádorů.

První zprávy přitom byly velmi opatrné a ještě 10. ledna 2020 citoval americký list The New York Times výsledky šetření čínských vědců, podle nichž neexistují žádné důkazy o tom, že by se potenciálně nebezpečný nový virus přenášel z člověka na člověka. To se ale mělo brzy změnit.

Psali jsme před pěti lety: Epidemiolog z Harvardu: Během následujícího roku se může novým koronavirem nakazit 40 až 70 % světové populace

Méně smrtící, ale nakažlivější

V té době bylo už mnoho dalších wuchanských pacientů v kritickém stavu, počet nakažených stoupal a svět začal být velice nervózní. Některé okolní státy začaly zavádět opatření ve snaze to, co vypadalo jako epidemie velice nebezpečného viru s vysokou smrtností, udržet ve Wu-chanu. Ale už 13. ledna bylo jasné, že se to nepovede a Thajsko oznámilo první případ COVID-19, který se kdy vyskytl mimo Čínu. Teprve deset dní nato Wu-chan vyhlásil přísnou karanténu.

Experti se později shodli na tom, že kvůli nedostatku informací lidé k novému koronaviru SARS-CoV-2 přistupovali podobně jako v případě epidemie SARS mezi lety 2002 a 2004. Koronaviry, ač úzce příbuzné, se ale nechovaly stejně – nový virus měl daleko nižší smrtnost, byl nakažlivější a existovalo i mnoho bezpříznakových přenašečů. Než se svět nadál, nákaza nešla zastavit, jen zpomalit. A zbytek si už pamatujeme až příliš živě.

První případ v Evropě se objevil ve francouzském Bordeaux 24. ledna, o měsíc později, také ve Francii, lékaři zaznamenali první evropské úmrtí spojené s COVID-19. Do České republiky se virus dostal 1. března, kdy se potvrdili první tři nakažení; dva turisté, kteří se vrátili z Itálie, a studentka z USA. V druhé polovině března se Evropa stala hlavním ohniskem nákazy; potvrzených nakažených bylo na 70 tisíc a počtem více než 3000 úmrtí překonala Čínu. K této pochmurné statistice se brzy začala přidávat i Česká republika. První nakažený v Česku zemřel 22. března, do konce měsíce už bylo úmrtí přes třicet.

Během dvou covidových let jsme toho zažili opravdu hodně; šití roušek, lockdowny, počítání nakažených a úmrtí, testování, vládní briefingy a výměny ministrů, dálkovou výuku, očkování, spekulace, dezinformace, přeplněné nemocnice, frustrace... Na konci bylocelosvětově sedm milionů potvrzených úmrtí (ve skutečnosti je mrtvých na COVID-19 spíš ke dvaceti milionům) a svět jako by se úplně změnil.

Jak šel čas s pandemií

2019

• 17. listopadu 2019: V čínském městě Wu-chan byl identifikován první známý případ COVID-19.
• 31. prosince 2019: Čína informovala Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) o výskytu neznámé pneumonie ve Wu-chanu.

2020

• 7. ledna 2020: Nový virus byl identifikován jako koronavirus SARS-CoV-2.

• 11. ledna 2020: Čína oznámila první úmrtí spojené s COVID-19.

• 13. ledna 2020: První případ mimo Čínu byl zaznamenán v Thajsku. Německý virolog Christian Drosten a jeho tým v nemocnici Charité v Berlíně zveřejnili první protokol pro RT-PCR test, který dokázal detekovat SARS-CoV-2. Tento test se stal standardem používaným WHO k diagnostice COVID-19.

• 23. ledna 2020: Wu-chan byl uveden do přísného lockdownu.

• 24. ledna 2020: První potvrzený případ COVID-19 v Evropě byl zaznamenán ve Francii.

• 27. ledna 2020: První testování na COVID-19 bylo zahájeno v Česku. Státní zdravotní ústav v Praze začal provádět testy metodou RT-PCR. První testy byly zaměřeny na cestující, kteří se vrátili z Wu-chanu.

• 30. ledna 2020: WHO vyhlásila globální stav zdravotní nouze.

• 1. března 2020: První tři případy COVID-19 byly potvrzeny v České republice. Dva nakažení byli turisti, kteří se vrátili z Itálie, a třetí byla americká studentka.

• 12. března 2020: Vláda vyhlásila nouzový stav na celém území ČR.

• 16. března 2020: V celé ČR byl zaveden přísný lockdown: uzavření škol, restaurací a obchodů s výjimkou potravin, lékáren a dalších nezbytných služeb. Omezení volného pohybu osob. Společnost Moderna jako první na světě zahájila první fázi klinických testů své vakcíny proti COVID-19.

• 22. března 2020: V ČR došlo k prvnímu potvrzenému úmrtí na COVID-19.

• 24. května 2020: První experimentální vakcína společnosti CanSino Biologics byla schválena pro použití v čínské armádě.

• Červen 2020: Konec prvního lockdownu v ČR.

• 8. prosince 2020: První člověk na světě mimo klinické studie, 90letá Margaret Keenan, byl očkován vakcínou Pfizer-BioNTech ve Velké Británii.

• 27. prosince 2020: V České republice začalo očkování proti COVID-19. Prvním očkovaným byl tehdejší premiér Andrej Babiš.

2021

• Únor 2021: Výrobci Pfizer, Moderna a AstraZeneca pokračují v distribuci vakcín do celého světa, přičemž WHO udělila schválení pro nouzové použití vakcíny AstraZeneca. V ČR se objevují první antigenní domácí testy na COVID-19.

• Únor–březen 2021: ČR zažila vrchol druhé vlny pandemie, kdy byla země jednou z nejvíce postižených v Evropě. Znovu byly zavedeny lockdowny, uzavření škol a omezení cestování mezi okresy.

2022

• Leden 2022: WHO varovala před novými variantami viru, ale díky vysoké proočkovanosti a nižší smrtnosti varianty omikron byly restrikce celosvětově zmírňovány.

• Duben 2022: Postupné rušení většiny opatření proti COVID-19 v ČR, včetně povinnosti nosit roušky ve vnitřních prostorách.

2023

Leden 2023: WHO potvrdila, že pandemie postupně přechází do endemické fáze, zejména díky celosvětovému očkování a vysoké imunitě populace.

Čtěte také: Čínský HMPV virus je s covidem nesrovnatelný, zhodnotil Prymula. Časovanou bombu vidí jinde

Když se ale vrátíme zpět na začátek, do okamžiku, kdy v Číně umíral první nakažený muž, zjistíme, že ačkoli uplynulo pět let, na některé otázky stále nemáme odpověď. Například, kde se SARS-CoV-2 objevil. Vědci se domnívají, že koloval mezi netopýry, jako mnoho koronavirů. Pak zřejmě nakazil jiný druh, krysy nebo kočky, které pak infikovaly lidi na tržišti ve Wu-chanu. Čína ovšem nedovolila zahraničním expertům vyšetřování v oblasti počátečního ohniska epidemie celý rok, takže potvrdit tuto teorii se možná už nikdy nepodaří.

Zdroj: CDC, PBS, Web MD, National Library of Medicine.

Video, které jste mohli minout: Žraloci zabíjejí vydry ve velkém, ale nežerou je. Záhada má prosté vysvětlení.