Jak funguje vakcína na COVID-19: Technologie mRNA vyburcuje tělo k výrobě ‚spike proteinu‘

Co vakcína obsahuje, jsme psali v minulém článku. Tentokrát se zaměříme na to, jak v lidském těle funguje a které její složky „vyprovokují“ náležitou dlouhodobou odezvu.

Co je hlavní složkou vakcíny?

Otázka zní poněkud zvláštně. Vše, co ve vakcíně je, má svou úlohu, jinak by nemělo smysl tam danou látku (ať už se jedná o lipidy nebo soli) přidávat. Vakcína je komplexní záležitost, nicméně jedna její látka nad ostatními přece jen vyniká. Je to mRNA. To ona „zajistí“ potřebnou odezvu organismu. Ale začněme od začátku.

Koronavirus a mRNA

Jak vypadá koronavirus, tedy „ostnatá koule“ nebo kulovitý objekt s „korunou“ výběžků, ví dnes už asi každý. Právě těmito výběžky se koronavirus přichytává na povrch lidských buněk. Uvnitř kulovitého objektu se skrývá informace viru – RNA. Svým způsobem jde o velmi dobře odvedenou práci médií, stačí se jen zamyslet, zdali víme, jak vypadá virus obyčejné každoroční chřipky, který do skupiny koronavirů nepatří.

Vakcína obsahuje miniaturní tukové kapičky (lipidy) nerozpustné ve vodě, v nichž je obsažen gen právě pro ony koronavirové výběžky. Vakcína se injekčně vpraví do svalu, kde se tuk rozpadne a ke slovu se dostane mRNA ukrytá uvnitř.

„Technologie mRNA je nová, ale ne neznámá – vědci se jejímu vývoji věnují posledních 30 let. Tato technologie byla již využita k přípravě vakcín proti virům, např. chřipce, onemocnění virem zika, vzteklině a cytomegaloviru, a proti některým typům nádorů… mRNA se dá jednoduše popsat jako nosič informace s pokynem pro diferencované buňky svalové, kožní a specializované imunitní buňky (dendritické), aby vyrobily kousek ‚spike proteinu‘, který je jedinečný pro SARS-CoV-2. Protože se vyrobí jen část S proteinu, nemůže očkované osobě uškodit, ale i tato malá část S proteinu je schopna vyvolat u očkovaného nejen tvorbu protilátek proti COVID-19, ale indukovat komplexní imunitní odpověď a tím očkovaného chránit před onemocněním COVID-19,“ udává Státní zdravotní ústav v materiálu Základní údaje o mRNA COVID-19 vakcíně. Buňky lidského těla, do kterých se mRNA dostala, vyrobí výběžek, který ale imunitní systém identifikuje jako „cizí“ a naučí se na něj reagovat. Když pak tělo napadne skutečný koronavirus, tak imunitní systém bude připraven – rychle jej rozpozná a okamžitě se začne bránit.

Vedlejší účinky

V populaci se, mimo jiné i kvůli mohutné podpoře dezinformačních webů, šíří obavy z vedlejších účinků. Mezi ty se počítá například i bolest v místě vpichu, která je dána hlavně šikovností toho, kdo vám injekci píchne. Nicméně podle studie na 43 000 dobrovolnících byly pozorovány reakce v místě vpichu u cca 1 % případů. „Naopak vážnější vedlejší účinky se projevily spíše na ‚celkovém stavu‘ očkovaného, a to po druhé dávce vakcíny a u 2 % očkovaných. Každopádně tyto účinky (zahrnující např. vysokou teplotu nebo zimnici) byly u těchto osob dočasné a rychle (1–2 dny) pominuly,“ vysvětlují odborníci z Biologického centra Akademie věd ČR.

Složení vakcíny i její fungování nejsou nijak tajnou informací, byť se dezinformátoři snaží tvrdit opak. Málokdo unikl šířícímu se bludu, že vakcína obsahuje čip umožňující blíže nespecifikovaným elitám řídit očkované na dálku. Cílem podobných mýtů je nejen vzbudit odpor vůči vakcíně, ale zároveň i podpořit nejistotu a nedůvěru vůči oficiálním vědeckým strukturám a institucím. Tomuto tématu se budeme věnovat příště.