Permafrost vydal své další tajemství – minimálně 30 000 let stará mláďata lva jeskynního

Pouze týden stará mláďata umrzla před více než 30 000 lety. Lvíčata Uyan a Dina, pojmenované po místě nálezu u řeky Uyandina. Ale díky tomu, že je v oblasti severního Ruska trvale zmrzlá půda, tzv. permafrost, těla lvíčat byla velmi dobře zachována – lvíčata byla totiž zahrabána do země.

Starověké mládě pojmenované Uyan bylo dokonce tak dobře zachováno, že vědci mohli říci, že mládě ještě několik hodin před smrtí krmila matka mateřským mlékem. Obě mláďata měla také zcela zachovanou srst.

Týdenní mládě lva jeskynního je stejně veliké jako dospělá kočka

„Mláďata byla pravděpodobně umačkána k smrti“, řekla Olga Potapova, výzkumnice a kurátorka sbírky v Mammoth Site v Hot Springs v jižní Dakotě. „Poslední známý jeskynní lev žil na území Aljašky před 14 000 lety. Je nám známo pouze málo informací o vývoji a dospívání jeskynních lvů. Takovýto objev je proto velmi důležitý – můžeme jejich vývoj srovnat s vývojem mláďat dnešních lvů.“ Více zachovalé tělo mláděte Uyana vážilo 2,8 kilogramu a bylo 43 centimetrů dlouhé, což odpovídá zhruba velikosti dospělé domácí kočky. Tělo Diny pak vážilo pouze 2,1 kilogramu, ale nezachovalo se celé a proto výzkumníci nemohou s jistotou určit její délku. Vzhledem k tomu, že novorozená mláďata lvů nemají žádné vnější pohlavní znaky, nemohli výzkumníci zatím určit, jakého jsou Dina a Uyan pohlaví.

Kratší ocas, zato rychlejší vývoj špičáků

Vzhledem ke stáří nalezených mláďat, byla obě mláďata v době své smrti stále ještě slepá a měla slepené oči. Současní lvi otevírají oči po 3 – 4 týdnech po narození. Mláďata ale začínají opravdu vidět až týden po jejich otevření. Na základě nálezu mohou vědci zatím říci, že na rozdíl od současného lva, měla mláďata jeskynní lva daleko kratší ocas a to zhruba o 37%. Dalším zjištěním je, že zatímco u současných lvích mláďat dochází k růstu mléčných zubů a špočáků až v průběhu třetího měsíce, CT scan ukázal, že Dina a Uyan měla pod dásní mléčné zuby a špičáky již ve stáří pouhého týdne! K jejich prořezávání tak docházelo pravděpodobně už na počátku druhého měsíce vývoje.

Permafrost dokáže zachovat tělo, ale ne DNA

„I přes naprosto dokonale zachované mumie mláďat, je jejich DNA v hrozném stavu a nebude je tak možné naklonovat“, řekla spoluautorka studie docentka Beth Shapiro, pracující na oddělení Ekologie a Evoluční biologie na University of California v Santa Cruz. Na základě dosud provedeného zkoumání pocházejí mláďata z období před 29 000 – 57 000 lety. Spolu s mláďaty jeskynního lva výzkumníci také nalezli kosti mamutů, stepních bizonů, sobů, vlků a medvěda hnědého pocházející pravděpodobně stejné doby.

Text: Pavla Janoušková