Partnerské hádky: hlavní příčina sporů mezi manželi odhalena!

Jaké mohou být spouštěče partnerské hádky? Nezvednuté prkýnko na záchodě, odložené vlasy na umyvadle, pohozená taška v předsíni či několik dnů nevynesený odpadkový koš? A co takhle z hladu vyčerpaná sebekontrola? Pozor na diety!

Stačí krátký čas, aby rodinná bouřka přešla a důvod hádky se ukázal malicherným. Co je (ne)zvednuté záchodové prkénko proti hrozbě exekuce, co je odložený chomáček vlasů proti zdraví dítěte či nejistotě v zaměstnání? Přesto člověk občas nechá vybublat svůj hněv, kterého poměrně brzy lituje. Někdy nemusí jít jen o zvýšený hlas či hlasité bouchnutí dveřmi. Světové statistiky ukazují hrozivé procento domácího násilí. Přestože je obecně známo, že hádka problém nevyřeší, naopak může negativní emoce vyeskalovat, přesto si mnohý z nás neodpustí alespoň ironickou poznámku.

Hladové hry

Často to bývává ve chvíli, kdy je člověk unavený či vystresovaný a „koupelnový vlas“ je onou příslovečnou poslední kapkou, která by jindy nestála za řeč. Kde je spouštěč naší nechtěné agresivity? Budeme-li ho znát, dokážeme ho odstranit a hněvu předejít? Podobnou otázku si položili vědci B. J. Bushma, C. N. DeWall, R. S. Pond a M. D. Hanus z the Ohio State University a odpověď publikovali ve vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Jejich článek našel cestu do světových médií, neboť partnerské hádky jsou tu častějším, tu vzácnějším, ale vždy v pozadí číhajícím koloritem našeho žití. Ve vědecké studii s názvem Low glucose relates to greater aggression in married couples jde zejména o hladinu krevního cukru.

Testovaná hypotéza spočívala v tom, že člověk propukne v hněv a neudrží své emoce na uzdě, když se mozku nedostává jeho paliva, tedy cukru. Vědecký tým sledoval 107 manželských párů po dobu tří týdnů. Každý večer jim měřil hladinu cukru v krvi a zároveň žádal, aby oba sledované subjekty píchali špendlíky do vúdú panenek (každý měl svou) reprezentující jejich protějšek. Ukázalo se, že čím méně cukru kolovalo v krevním řečišti, tím více špendlíků dotyčný zabodl do těla panenky. Málo cukru znamenalo vysílenou sebekontrolu, nedostatek paliva pro mozek se odrážel v agresivnějších reakcích.

Každý měl celkem 51 špendlíků a mohl je vrážet do panenky dle libosti a dát tak najevo míru své zloby. „Našli jsme jasnou souvislost mezi agresivními impulsy uplatňovanými na panenkách a skutečným agresivním chováním," oznamuje v tiskové zprávě Brad Bushman, profesor komunikace a psychologie na Ohio State University. Kéž by si svou frustraci mohli všichni naštvaní vybít na vúdú panence. Ovšem nebezpečí narůstající manželské hádky může pomoct zažehnat třeba „čokoláda první pomoci“. „I přesto, že mozek váží pouhá 2 procenta naší tělesné hmotnosti, spotřebovává asi 20 procent našich kalorií. Jedná se o velmi náročný orgán, pokud jde o energii. Dám vám jednoduchou radu, která funguje. Dříve než budete mít náročný rozhovor s manželem, ujistěte se, že nemáte hlad." Těžko říci, zdali autoři znají české pořekadlo, že láska prochází žaludkem, ale zdá se, že jejich studie ho naprosto podporuje. Pokud se člověk trápí nějakou dietou snižující mu hladinu krevního cukru, riskuje častější partnerské střety.

Součástí studie byl ještě jeden pokus. V manželském páru se testovala rychlost reakcí a ten, kdo vyhrál, mohl pouštět do sluchátek svému partnerovi hlasitou hudbu či nepříjemné zvuky. Předpoklad, že „hladoví“, tedy jedinci s menším množstvím cukru, budou „trestat“ více a silněji, se ukázal být správným. Zároveň se také ukázalo, že ženy trestají častěji a tvrději než muži. Takže: pozor na diety!

Text: Topi Pigula