Hoří největší bažinatá oblast světa. Katastrofální požár pohltil už 28 procent brazilského Pantanalu

Jihoamerický Pantanal zachvátily nejhorší požáry za posledních několik desítek let a plameny už stačily zlikvidovat nejméně 28 % této močálovité krajiny ležící na jihozápadě Brazílie a zasahující také do Bolívie a Paraguaye.

Jednotlivé požáry, kterých brazilské úřady za necelý rok 2020 registrovaly v Pantanalu nejméně 21 200, mají dvojí ničivý účinek. Likvidují přirozený biotop obývaný vzácnými druhy zvířat, jako je největší letuschopný papoušek ara hyacintový (Anodorhynchus hyacinthinus), kajmany lovící jaguár paraguayský (Panthera onca palustris) nebo největší hlodavec světa kapybara (Hydrochoerus hydrochaeris), a zároveň vyvrhují do atmosféry ohromné množství oxidu uhličitého.

Pantanal se svou rozlohou blížící se 200 000 km2 představuje 3 % celosvětových mokřadů a hraje klíčovou roli v koloběhu uhlíku. Mokřady jsou totiž nejefektivnějším přírodním zásobníkem CO2 – absorbují a ukládají mnohem více oxidu uhličitého, než ho vylučují.

Pokud tyto ekosystémy bohaté na uhlík hoří, uvolňuje se zpět do atmosféry obrovské množství plynů zachycujících tepelné záření, což přispívá ke skleníkovému efektu.

Zvířata umírají hladem a žízní

Data získaná z družic potvrzují, že je rok 2020 z hlediska požárů v Pantanalu kritický. Jen v září 2020 zde družice zaznamenaly 8 106 jednotlivých požárů, což je čtyřnásobek obvyklého průměru za září.

V Pantanalu najdeme na 2 000 druhů rostlin a kolem 1 200 druhů obratlovců. Zvířata obývající území zasažená požáry neumírají jen v plamenech nebo následkem udušení, trpí také hladem a žízní. V mnoha částech Pantanalu proto současně s hasiči pracují i týmy dobrovolníků snažících se postižená zvířata zachránit nebo jim alespoň dopravit vodu a potravu.