Vrah Otýlie Vranské je po 90 letech odhalen. Usvědčil ho test DNA

Zaměstnance nádraží v Bratislavě čekal 1. září 1933 pořádný šok. V jednom ze zapomenutých kufrů, jenž přijel vlakem z pražského Masarykova nádraží, nebylo oblečení či věci denní potřeby, ale hlava ženy s hlubokou sečnou ranou a uťaté nohy. Podobného nemilého překvapení se dočkali v Košicích. I tam byl ve vlaku – tentokrát z Wilsonova nádraží – nalezen kufr s hrůzným obsahem, konkrétně ženským trupem se sedmi bodnými ranami v oblasti levého prsu a oddělené ruce.

Poslední noc Otýlie Vranské

Oběť se podařilo ztotožnit 6. září, příležitostnou prostitutku Otýlii Vranskou poznaly její dvě sestry. Kriminalisté pod vedením rady Josefa Vaňáska dali dohromady časový snímek posledních hodin života Otýlie Vranské, v jejichž centru stál rotmistr Josef Pěkný, vážený legionář, veterán z bitvy u Zborova a účetní v kasárnách. S Vranskou se dobře znal a policii se podařilo zjistit, že s ní měl za úplatu sexuální poměr, jenž udržovali delší dobu. Vranská údajně vyprávěla své bytné, že si ji Pěkný brzy vezme za manželku. Zároveň ale Pěkný udržoval vztah s jistou Antonií Koklesovou, což zřejmě vedlo k tragické události.

S rotmistrem i s Koklesovou se Vranská sešla v restauraci U Kupců. Podle svědků se dobře bavili, Vranská vypila 4 piva, zpívala, nic nenaznačovalo, že by mezi ní, Pěkným a Koklesovou hořel nějaký konflikt. Chvíli po půlnoci trojice odešla směrem ke Karlovu náměstí, kde Pěkný s Koklesovou nasedli do tramvaje a odjeli do bytu k Táborské. Vranská se předtím nechala slyšet, že musí hledat nocleh, protože se neodváží budit bytnou. Naposledy byla viděna živá u vchodu restaurace U Šmelhausů v jednu hodinu ráno, kde se rozhodla vydat za Pěkným.

Rozčtvrcené tělo

Případ rozčtvrcené ženy vzbudil velkou pozornost médií a tisk z hrůzné události těžil, jak se dalo. To bohužel značně brzdilo vyšetřování. Noviny byly zavaleny anonymními dopisy, buď s doznáními k vraždě, nebo se „zaručeným“ tipem na možného vraha. Zároveň mediální tlak bránil vyšetřovatelům plně se zaměřit na válečného hrdinu Pěkného, jenž měl přitom motiv a příležitost, zároveň se choval značně podivně.

Předpokládá se, že v bytě Pěkného se strhla žárlivá scéna, a komplikace, které by žena „lehkých mravů“ mohla váženému válečnému hrdinovi způsobit, muže vyprovokovaly k drastickému činu. Podle všeho Pěkný přistoupil k Vranské zezadu, zaklonil jí hlavu a podřízl hrdlo takovým způsobem, že jí téměř oddělil hlavu od těla. Vranská ale na místě mrtvá nebyla, proto jí nejspíš zasadil další ránu do hlavy. Bodné rány v hrudníku podle pitvy vznikly až poté, co jí její vrazi hlavu oddělili, a jejich účel tak zůstává záhadou.

Podezřelé chování

Pěkný měl byt s vanou, což bylo v té době nezvyklé, zato příhodné pro rozčtvrcení mrtvého těla. Zároveň Pěkný hned den po vraždě vypověděl nájemní smlouvu, aniž by měl k dispozici nový byt. U člověka jeho postavení a návyků to byl podivně nezodpovědný a dost atypický krok. Přesto vyšetřovatelé neměli žádný důkaz o tom, že by vraždu spáchal právě Pěkný.

Na objasnění vraždy po dlouhých 90 letech pracoval policejní tým čekající na analýzu DNA. Vranská totiž držela v ruce chomáč vlasů. Výsledek byl shrnut v závěrečné zprávě z 21. září 2023, podle níž byl vrahem skutečně rotmistr Josef Pěkný, pravděpodobně ve spolupráci s Antonií Koklesovou. Podle ředitele Muzea Policie ČR Radka Galaše si tím můžeme být jistí na 80 %.

Zdroje: Deník.cz / Kriminalistika.eu / ČTK / Muzeum Policie ČR