Opice pomocí ostrých větví decimují populace kajmanů!

Ještě před pár desítkami let si biologové mysleli, že ovládání nástrojů je u zvířat zcela výjimečné. Teď už víme, že není a že se netýká rozhodně jen šimpanzů. Ale nové poznatky o jihoamerických opicích ukazují, jak dokonale umí s nástroji zacházet a k čemu všemu je využívají.

Opice a nástroje

Malpy jsou jihoamerické opice, u nichž bylo pozorováno používání nástrojů již mnohokrát. Vědci viděli, jak rozbíjejí mezi kameny oříšky, když se jim dostalo do rukou lidské kladivo, tak ho použili stejně. Nová studie ale ukázala, jak dokážou pomocí ostrých klacků využívaných jako rýče získat vejce kajmanů. Biologové je při tom pozorovali v brazilské rezervaci Mamirauá.

Malpy si nejprve najdou dlouhou větev, ideálně s ostrým koncem. Pak ji zarazí do kajmaního hnízda v zemi. Kajmani kladou vejce do hromad hnijících rostlin – díky tomu jsou vejce v teple a v relativním bezpečí. Tak dlouho větví bodají, rýpají a šťourají, až vrstvu hnijící vegetace odházejí a pak se v klidu dostanou k vytoužené potravě. A potom po jednom vejce odnosí pryč do bezpečných korun stromů.

Jinak jde totiž o činnost značně rizikovou: hnízda jsou hlídána samicemi kajmanů, které snůšku opouštějí, jen když se potřebují nažrat. Navíc malpy nejsou jediné, kdo projevuje o vejce zájem – moc rádi je z hnízd dostávají i jaguáři…

Kajmani a jejich vejce

Na druhou stranu je to logické: "Kajmaní vejce váží asi 140 gramů a nacházejí se na hromadách v počtu až 60 kusů! „Nikdy jsme nepozorovali, že by kajmaní samice chytila malpu při krádeži," popsala situaci herpetoložka Kelly Torralv. Přitom výzkum kajmaních hnízd trval dlouhé tři roky – kdyby se něco podobného stávalo, zřejmě by si toho vědci monitorující 61 hnízd všimli.

Malpy se pokoušejí dostat do hnízd občas i bez nástrojů, jen pouhýma rukama. Vědci netuší, jestli je používání nástrojů k tomuto účelu novinkou anebo ho opice využívají již delší dobu – biologové se však více kloní k druhé možnosti. Vědci už mají i hypotézu, jak se to malpy naučily: na jiných místech světa pomocí klacíků norují malpy termitiště; v principu jde o něco velmi pdobného.

Kajmaní populace tím zřejmě trpí, ale v této oblasti Brazílie je stejně nejhustější na světě, takže se s tím dokáže zřejmě bez problémů vyrovnat.

Co jsou malpy?

Malpa kapucínská (Cebus capucinus) je nevelká opice z čeledi ploskonosých opic malpovitých (Cebidae). Obývá tropické deštné lesy v Jižní a Střední Americe.

Svůj rodový název získala podle kapucínských mnichů, jejichž kutny připomíná žluté zbarvení malpy kapucínské na hrdle, hlavě a ramenou, které kontrastuje s černě zbarveným zbytkem těla. Na temeni hlavy se občas objevuje černý proužek srsti připomínající tvar písmena V. Malpa kapucínská měří na délku kolem 48 cm, přičemž dospělý samec zřídkakdy přesáhne hmotnost 6 kg, samice váží obvykle mezi 4 až 5 kg. Chápavý ocas je až 55 cm dlouhý. Samec je výrazně větší než samice, která svou výškou připomíná menší lilek.

Žijí ve skupinách tvořených 2 až 20 kusy, vedenými jedním dominantním samcem a samicí. Jsou to denní primáti, kteří většinu času tráví na stromech, kde se živí zvláště listy, různými plody, květy, stonky a bobulemi. Samice rodí po 157–167 denní březosti jedno mládě. Nejvíce porodů probíhá mezi prosincem a dubnem. Mládě je plně odstaveno ve věku dvanácti měsíců a pohlavní dospělosti dosahuje ve věku mezi druhým až třetím rokem života. V přírodě se obvykle dožívá 15–17 let, v zajetí to může být i téměř o deset let více, mohou se tudíž dožít věku až 30 let. (WIKI)

Text: RD