Omlouvají se lidé více nebo méně, když věří, že jim Bůh odpustil? Velký experiment zapojil stovky lidí
Říká se, že dělat chyby je lidské, zatímco odpouštět božské. V zemi plné ateistů to možná nepadá na úrodnou půdu, ale sdělení je jasné. Odpuštění stejně jako omluva z nás může udělat lepšího člověka, urovnat rozbouřené vztahy a posunout nás dál. Je to nepříjemné? Určitě. Ale někdy je to zkrátka to nejlepší, co lze udělat. Kdybychom to ale vrátili na onu náboženskou úroveň, nová studie vědců z University of Pittsburgh poukazuje na to, že věřící lidé se mohou trochu paradoxně omlouvat ostatním kolem sebe méně.
Za studií zveřejněnou odborným časopisem Personality and Social Psychology Bulletin stojí psycholog Justin M. Ludwig, který se svým týmem odhalil, že lidé věřící v božské odpuštění mají vyšší úroveň sebepřijetí, a tím pádem se méně omlouvají. Proč? Protože věří, že jim už bylo odpuštěno vyšší autoritou, a tím cítí vůči lidem, kterých se problém přímo týká, menší nebo dokonce žádnou vinu. Výsledky ale nebyly černobílé a Ludwig dále potvrzuje, že víra v odpuštění může v člověku posílit vděčnost i pokoru, což u některých lidí naopak ochotu omluvit se posiluje.
Omluvit se, či neomluvit
Aby na to Ludwig přišel, provedl několik experimentů, z nichž ten první zahrnoval testovací skupinu 435 lidí z křesťanského, židovského a muslimského prostředí. Požádal je, aby si vybavili situaci, kdy někoho urazili či ranili, a následně vyplnili dotazník hodnotící míru víry v boží odpuštění, ochotu se druhému omluvit, ale i schopnost odpustit sobě samému. Účastníci experimentu pak měli napsat svým „obětem“ e-maily, které ale nebyly odeslány a vědci je podrobili další analýze.
Čtěte také: Blíží se konec křesťanství? Data mluví jasně. Zastíní ho skupina lidí, do níž možná patříte i vy
Druhý experiment pracoval se skupinou 531 lidí, kteří byli náhodně rozděleni do tří skupin. První si měla představit, že jim Bůh odpustil, a měla popsat své pocity. Druhé skupině pak odpuštěno nebylo. A třetí žádné pokyny nedostala. Všichni měli nicméně opět napsat omluvné e-maily, z nichž vědci postupně vyvodili několik závěrů.
Boží odpuštění může i nemusí pomoct
Výsledky ukázaly, že ti, kdo věřili v boží odpuštění, vykazovali vyšší míru sebereflexe, ale méně ochoty se omluvit. Jejich omluvy byly kratší, méně upřímné a postrádaly emoce. Na druhé straně u některých lidí boží odpuštění posílilo zmiňovaný vděk, který vedl k větší pokoře i opravdovějším omluvám. „Zdá se, že boží odpuštění působí dvojím způsobem – jedním směrem oslabuje omluvy, druhým směrem však posiluje vděčnost a pokoru, což může omluvy naopak povzbudit,“ hodnotí autoři studie. Je však nutné poukázat i na nedostatky celého experimentu.
V první řadě si účastníci prvního testu sami vybírali své přestupky, což vedlo k velké různorodosti jejich závažnosti, a to nepochybně omluvu velmi ovlivňuje. Výzkum se také soustředil pouze na západní, monoteistická náboženství, což mohlo rovněž ovlivnit obecnou platnost výsledků. Přesto však závěry přináší cenné poznatky, jak víra v odpuštění – ať už lidské či božské – ovlivňuje mezilidské vztahy. Takže nezapomínejte na to, že omluvit se mnohdy může být jedinou smysluplnou cestou z krize.
Zdroj: Personality and Social Psychology Bulletin, APA PsycNet
Video, které jste mohli minout: Saladinova dvojitá lest zafungovala na jedničku. Klíčová bitva mu otevřela cestu k drtivému tažení
Adam Vala
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
