O co jde na klimatické konferenci v Paříži? Úplně o všechno!

Státy, které se zúčastní konference Organizace spojených národů o klimatu, by měly najít společnou cestu, která zajistí, že nárůst průměrné globální teploty do konce tohoto století nepřekročí dva stupně Celsia.

Na konci konference by podle šéfa kanceláře OSN v Praze Michala Broži měla vzniknout právně závazná dohoda a měl by se určit další postup. Už v tuto chvíli je ale jasné, že konference tak zásadní dohodu nepřinese, řekl na dnešním semináři v Praze projektový koordinátor František Marčík z analytického centra Glopolis.

"Zároveň ale už teď víme, že řada států jede s dobrovolnými závazky, které jsou průlomové," uvedl Marčík, který se konference zúčastní.

Cíle:

Cílem klimatické konference, která se koná na pařížském předměstí Le Bourget, je omezit globální oteplování planety. Dohoda z Francie by měla nahradit Kjótský protokol z roku 1997. Na zahájení přijede nejméně 138 hlav států a vlád, začne příští pondělí a potrvá do 11. prosince. Účast už mimo jiné přislíbil americký prezident Barack Obama. Za Českou republiku se zúčastní premiér Bohuslav Sobotka. Na konferenci ale budou mít dopad bezpečnostní opatření kvůli teroristickým útokům v Paříži.

Dvoustupňový cíl nárůstu průměrné globální teploty byl dohodnut již na konferenci v Kodani v roce 2009. Svět by měl podle jednoho ze scénářů dospět k tomu, že přibližně v roce 2070 se stane uhlíkově neutrální, to znamená, že emise klesnou na nulu.

Stačí jen dobrovolný souhlas?

Současné závazky států jsou dobrovolné, ale stále nedostatečné. "Cílem není přijetí dohody, i když je důležitý nástroj. Cílem je najít způsob, jak snižovat emise, posilovat odolnost společností, ekonomik vůči dopadům změny klimatu a v neposlední řadě, jak zajistit financování a vývoj nových technologií ve vyspělé části světa," uvedl. Součástí dohody by měl být finanční závazek ve výši 100 miliard korun, na němž se již státy dohodly.

"Musíme se přizpůsobit tomu, že se klima nějak změní. Zároveň musíme my jako vyspělé průmyslové státy pomoci chudým, rozvojovým, které jsou více závislé na svém prostředí, například na zemědělství," tvrdí ředitel ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh. Změně klimatu by se podle něj ale mělo předcházet mimo jiné nižší spotřebou fosilních paliv, zastavením dramatického odlesňování území a odstavováním tepelných elektráren.

ČTK