Vědci objevili v lidské lebce nový orgán

Už tisíce let se pitvají lidská těla. Stačí připomenout lékařské a mumifikační znalosti starověkých Egypťanů. Je proto s podivem, že poměrně velký orgán našli vědci v těle, dokonce v lebce, poměrně nedávno.

Objev díky rakovině

Pozitronové skenování, tedy správně řečeno pozitronová emisní tomografie (PET) je diagnostická zobrazovací metoda umožňující na tomografických řezech sledovat rozložení radiofarmaka v těle pacienta. Je používána zejména v neurologii, kardiologii a onkologii. Zjednodušeně řečeno, jde o přístroj, jenž zachycuje obraz, který vznikne díky fotonům, jež vznikly pomocí β+ zářiče podaného pacientovi. V rámci svého výzkumu použili lékaři z Nizozemského onkologického institutu PET při hledání ideální léčby rakoviny hlavy a krku.

„Pacientům je před skenováním injekčně podána radioaktivní glukóza, která jasně ozařuje jeho nádory. Při použití tohoto skenování u pacientů si však tým všiml neočekávaně rozsvícených dvou oblastí v hlavě. Když neustále skenovali pacientům oblast hlavy a krku, pokaždé se jim rozsvítila stejná oblast. Ukázalo se, že všech 100 naskenovaných lidí mělo na obraze obličeje světlé skvrny. Nebyla to anomálie, byl to potenciálně zcela nový orgán,“ popisuje historii objevu James Felton na serveru ifl.com.

Pod odborným článkem, který byl publikován v odborném časopisu Radiotherapy and Oncology, je podepsáno celkem 15 autorů. V úvodu zmiňované studie autoři píší, že jde o „přítomnost dříve nepovšimnutých bilaterálních makroskopických lokací slinných žláz v lidském nosohltanu. Naším cílem bylo objasnit vlastnosti této neznámé entity a její potenciální klinické důsledky pro radioterapii.“

Onkolog Wouter Vogel vysvětluje, že tento způsob léčby může poškodit slinné žlázy, a proto je potřeba přesně vědět, co se v lidské hlavě v oblasti slinných žláz vyskytuje. Proto je objasnění nového orgánu z hlediska dalších účinků pozitronové emisní tomografie tak důležité. „Pacienti mohou mít potíže s jídlem, polykáním nebo mluvením, což může být skutečnou zátěží.“

Cílem je zacílit záření co nejpřesněji tak, aby nově objevené slinné žlázy, pokud to podmínky umožňují, nebyly zasaženy. Hlavním zájmem je co nejmenší komplikace u pacientů, které s sebou ozařovací léčba přináší. Právě onkolog Wouter Vogel a chirurg Matthijs H. Valstar se v rámci svého výzkumu snaží přijít na to, jak negativní účinky co nejefektivněji eliminovat. Nepřekvapivě se ukázalo, a to dokonce na stovkách případů, že radiační zasažení oblasti, kde leží nově objevené žlázy, násobilo pacientům komplikace během léčby.

Logická otázka zní: K čemu vlastně nově objevený orgán slouží? Jde o něco skutečně důležitého, nebo o nějaký evoluční „přežitek“, který už ztratil svůj význam? Tubulární slinné žlázy, jak zní jejich název, mají za úkol udržovat oblast v lebce za nosem ideálně zvlhčenou. To, co vědce překvapilo, byl fakt, že lidé sice mají několik sad slinných žláz, ale nikoliv v této oblasti. Navíc jsou extrémně malé, zatímco ty nově objevené, jež se nyní pečlivě zkoumají, mají velikost kolem čtyř centimetrů.