22. září 2024 09:36

Zachovalé tělo srstnatého nosorožce skrývalo zvláštní výrůstek a další živočichy

Perfektně zachovalé 32 400 let staré ostatky srstnatého nosorožce zkoumali ruští vědci. Našli i vodní blechy.

Tělo mladého nosorožce našli vědci v Jakutsku na břehu řeky Indigirka už v roce 2020. Tkáně, kůže, dokonce i srst nosorožčího mláděte zůstaly po celou dobu, co tělo vězelo v trvale zmrzlé půdě, skvěle zachované. Vědci tak získali ideální podmínky k tomu, aby ho mohli důkladně prozkoumat.

Anomálie na zádech

Podle toho, co odborníci zjistili, nemohlo být nosorožčímu mláděti v době smrti víc než čtyři a půl roku. Soudí tak mimo jiné i z toho, že srst nosorožce byla ještě velice krátká, a hlavně daleko světlejší, než tomu bylo u v minulosti popsaných dospělých exemplářů.

V srsti vědci dokonce objevili pozůstatky drobných živočichů, kterým se říká vodní blechy. Jde o perloočky, řád malých vodních korýšů, které i dnes obývají mnohé kontinentální sladké i slané vody. Za nejsenzačnější nález ale odborníci považují malý, tukový hrb na nosorožcových zádech. Podle nich jde o zajímavou anatomickou podivnost, kterou u tohoto druhu ještě nikdy nezaznamenali.

Mohlo by vás zajímat: „Pamatuje“ dobu ledovou, teď nejstaršímu stromu světa hrozí úhyn. Kvůli stavbě obchoďáku

Na druhou stranu, zásadní senzaci nález asi nevyvolá. Odborníci se s ním už v minulosti totiž setkali, a to u srstnatých mamutů a dalších zvířat, která byla donucena přežívat v těžkých, mrazivých podmínkách doby ledové. Domnívají se, že může jít o záležitost izolace a tukových zásob. Podobně funguje trán, tuková vrstva mořských savců.

Souputníci mamutů

Nosorožci srstnatí v dávné minulosti obývali euroasijské stepi a byli součástí takzvané pleistocenní megafauny, jejíž součástí byli i mamuti. Hustá srst vyhynulé nosorožce chránila před chladem a ačkoli se možná čas od času stali kořistí pravěkých lovců, nebyli rozhodně snadnou kořistí. Rozměry se totiž blížili spíš dnešním slonům, vážili kolem pěti tun a jejich přední, delší roh byl špičatý a měřil až jeden metr.

Co bylo příčinou jejich vyhynutí se vlastně neví, ale naposledy se po planetě procházeli před zhruba 10 tisíci lety, kdy zmizela jejich poslední populace žijící na Sibiři. Stejně jako mnoho dalších druhů se stali obětí masového vymírání na konci poslední doby ledové.

Zdroj: Doklady Earth Sciences, Current Biology, Discover.

Video, které jste mohli minout: Náraz obřího asteroidu navždy změnil tvář Země. Podívejte se na rekonstrukci drtivého dopadu

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom