Teenager nespal víc než 11 dní, aby dokázal, že neumře. Jeho snahu o rekord sledovala celá Amerika

Teenageři Bruce McAllister a Randy Gardner původně neměli v plánu překonávat světový rekord, který v té době držel DJ Tom Rounds, který dokázal neusnout 260 hodin – necelých 11 dní. Na začátku opravdu jen hledali zajímavý projekt do školy.

Naivní idioti

„První verzí bylo prozkoumat vliv nespavosti na paranormální schopnosti,“ vzpomínal McAllister pro BBC. „Ale došlo nám, že to nemáme jak provést, a tak jsme se rozhodli pro vliv spánkové deprivace na kognitivní schopnosti, výkon při basketu, prostě cokoli, co nás napadlo.“

In December 1963/January 1964, 17-year-old Randy Gardner decided to attempt to break the record for the longest amount of time a human has gone without sleep.

This record was held by Tom Rounds who managed to stay awake for 260 hours which is a most 11 days.

Gardner broke the… pic.twitter.com/pzv3Dl2fKp

— Morbid Knowledge (@MorbidKnowledge) April 25, 2024

Hodili si mincí a funkce pokusného králíka padla na Randyho. Šli do toho ale s naprostou naivitou a nedomysleli, jak budou průběh experimentu hodnotit. „Byli jsme idioti, víte, mladí idioti,“ říká McAllister. „Zůstal jsem s ním vzhůru, abych ho mohl sledovat. A po třech bezesných nocích jsem se probudil opřený o zeď, na kterou jsem si psal poznámky.“ Potřebovali třetího do party, který jim pomůže s monitoringem, a přizvali ještě spolužáka Joea Marciana. Krátce nato se k nim připojil expert na spánek ze Stanfordovy univerzity William Dement, který se o pokusu dočetl v novinách. Dnes emeritní profesor v 60. letech teprve začínal se svým výzkumem tehdy zcela nové vědy o spánku.

„Randyho rodiče měli velký strach, že by mu to mohlo uškodit. Protože pořád nebyla vyřešená otázka, jestli zemřete, pokud budete příliš dlouho bez spánku,“ připomíná vědec. Jeho přítomnost rodiče uklidnila.

Zajímavosti

Potvrzeno: Drogy a alkohol z vás kreativního génia neudělají. Klíč k úspěchu je úplně jinde

A co drogy?

Asi vás zajímá, jak se Randymu podařilo neusnout. Posilňoval se kvůli tomu nějakými drogami? McAllister tvrdí, že ne: „Pil občas colu, ale jinak nic nebral, žádný dexedrin, benzedrin, takové ty běžné tehdejší stimulanty.“ Prý ani po pár dnech nevypadal nijak zvláštně, podle experta dokonce působil optimisticky.

S Randym se prováděly experimenty, které byly docela zajímavé. Testovala se jeho chuť, čich a sluch a ukázalo se, že nedostatek spánku se na senzorických a kognitivních schopnostech projevil. Randy například nepříjemný pach vnímal daleko intenzivněji. Byl náladovější, hůř se soustředil, měl problémy s krátkodobou pamětí, projevovaly se u něj halucinace a paranoia. Naopak se zlepšil v basketu, což ale mohlo být tím, jak často hrál. Fyzicky na tom byl dobře a sportovní aktivity mu pomáhaly se probrat. V noci bylo náročnější udržet ho vzhůru, dál to ale zvládal.

S postupujícími dny se z jejich projektu stávala národní senzace. V americkém tisku to byla třetí nejčastěji zmiňovaná událost – po atentátu na JFK a návštěvě Beatles. Média to brala jako takovou kuriozitu. Studenti k tomu ale přistupovali naprosto seriózně.

Experiment skončil 8. ledna 1964. Sedmnáctiletý Randy Gardner dokázal neusnout 264,4 hodin (11 dní a 24-25 minut), a přepsal tím dosavadní rekord.

Zajímavosti

Jak dopadnete, pokud budete málo spát? Hororová žena připomínající Gluma je odstrašujícím příkladem

Bdělý jako pračlověk

Randyho následně převezli do nemocnice na pozorování. Spal 14 hodin. „První noc mu procento REM fáze spánku, která v té době byla spojovaná se sněním (teď už to tak není), prudce narostlo. Další noc klesalo o několik procentních bodů, až se nakonec po několika dnech vrátilo do normálu,“ popisoval McAllister. Výsledky testů z nemocnice ukázaly, že Randyho mozek celou dobu jako by podřimoval. Část byla vzhůru, část spala. V kontextu evoluce v tom McAllister viděl logiku: „Nebyl prvním člověkem ani pračlověkem, který musel zůstat vzhůru déle než jednu noc. Dávalo naprostý smysl, že se mozek vyvinul tak, aby si některé jeho části mohly zdřímnout a regenerovat, zatímco by jiné byly vzhůru. To by vysvětlovalo, proč se nestaly horší věci.“

Po skončení celé akce se zdálo, že to na Randyho nemělo žádný negativní dopad. „Chtěl jsem dokázat, že když člověk nespí, nic špatného se neděje,“ prohlásil na následné tiskové konferenci Gardner. V dospělosti ale začal trpět nespavostí a byl přesvědčený, že za to může účast na experimentu.

Přečtěte si také: Je bezpečné probdít noc? Nový výzkum ukázal, co se s vaším tělem stane po jediné noci bez spánku

V následujících letech se řada odvážlivců snažila Randyho rekord překonat a některým se to podařilo. Guinnessova kniha rekordů však tyto pokusy přestala v roce 1997 certifikovat, protože je to podle ní zdraví nebezpečné. Jako držitel rekordu je v knize zapsán Robert McDonald, který v roce 1986 nespal 453 hodin a 40 minut (18 dní a 21 hodin). A rada na závěr je jasná: Tohle doma rozhodně nezkoušejte!

Zdroj: BBC, NPR

Video, které jste mohli minout: Trump na setkání s ministry podřimoval