Nespadla nám pec, ale střecha. Už by se to nemuselo stávat

Náklady na jeho pořízení vyjdou na procenta z ceny stavby. V případě, že stavba stála deset milionů korun, je to zhruba 100.000 Kč. ČTK to dnes řekl vedoucí Ústavu betonových a zděných konstrukcí VUT Petr Štěpánek.

Systém je aktuální i kvůli neštěstí v České Třebové, kde se v sobotu zřítil strop nové sportovní haly. Nikomu se nic vážného nestalo a všem osmi desítkám lidí se podařilo utéct. Halu stavěla stavební firma Profistav Litomyšl. Podle projektanta stavby Tomáše Friše není jasné, proč se střecha zřítila. Konstrukce byla z dřevěných vazníků, což je podle něj obvyklý způsob výstavby. Na střeše haly leželo před zhroucením střechy zhruba 25 centimetrů sněhu.

Štěpánek si netroufá tvrdit, co mohlo být příčinou neštěstí v České Třebové. "Bylo by to ode mne nekorektní," řekl.

Podle Štěpánka jde zařízení brněnských vědců osadit jen na dobře navržené konstrukce. Monitorovací zařízení sleduje, jak se konstrukce chová, a údaje srovnává s matematickým modelem střechy. V okamžiku, kdy se blíží naměřené hodnoty předem spočítaným kritickým limitům, systém vyhodnotí situaci jako vážnou a upozorní uživatele, že další sněžení by mohlo střechu poškodit. "Uživatel tak může včas sníh zcela nebo částečně odklidit. Pro majitele je to ve výsledku lepší než střechu rekonstruovat," uvedl Štěpánek.

Systém od brněnských vědců zatím využívá pavilon D brněnského výstaviště, kde vznikla popularizační expozice Moravian Science Centre. Má ho i letiště v Ostravě-Mošnově. Třetí je podle Štěpánka v projekční přípravě.

Vědec nevyloučil, že po kolapsu střechy v České Třebové zakázek přibude. Podle něj se systém hodí zejména na starší střechy. Například střešní konstrukce v nížinách bývaly dříve dimenzované na 50 až 60 kilogramů sněhu na metr čtvereční, nyní je to 80 až 90 kilogramů. Přizpůsobit staré střechy novým normám a zesílit všechny konstrukce by však znamenalo obrovské náklady.

ČTK