Který uzel je nejpevnější? Důkladný výzkum odhalil hned několik vítězů
Uzel může být vnímán jako jedna z nejstarších technologií, používaná ve chvílích, kdy potřebujete něco k něčemu připevnit. Lidé používají uzly déle nežli například kolo či sekeru – a možná déle než samotný oheň. Za tisíce let proto měli spoustu času experimentovat a vytvořit stovky až tisíce různých uzlů, z nichž každý má své specifické vlastnosti i použití. Který z nich je ale nejpevnější?
V roce 333 př. n. l. vstoupil Alexandr Veliký do města Gordion v dnešním Turecku. Město, kdysi mocné centrum Frýgie, bylo v té době už jen provincií Perské říše. Jeho největší památkou byl starý vůz přivázaný ke sloupu na náměstí, podle legend už po dobu několika století. Důvodem byl uzel, který jej držel na místě a který byl tak složitý a pevný, že jej nebylo možné rozmotat. Podle legendy měl tento úkol zvládnout pouze budoucí vládce Asie, vyvolený samotnými bohy.
Alexandr však neměl čas na složité rozmotávání, a tak onen gordický uzel jednoduše přesekl mečem, aby mohl pokračovat na své cestě za ovládnutím celého kontinentu. Ale jak mohl tento mýtický uzel vypadat? A existuje skutečně nějaký uzel, který bychom mohli považovat za ten nejpevnější?
Jak se měří pevnost uzlu?
Díky moderním technologiím a matematickým modelům dnes máme na tuto otázku přesnější odpovědi než kdy dříve, ani tak ale nejde o nic prostého. V první řadě je nutné citovat některé výzkumy, které pevnost uzlu měří podle toho, jak moc oslabuje pevnost lana, na kterém je uvázán. Vysvětlují to například speleologové Georges Marbach a Bernard Tourte ve své knize Alpine Caving Techniques, kde uvádí, že pokud lano kvůli příliš vysoké míře oslabení praskne, stane se tak právě v místě uzlu. Důvodem je nerovnoměrné rozložení napětí na jednotlivých vláknech lana, která po zauzlování nejsou vystavena stejnému tahu jako kdyby lano viselo volně a vznikají tím slabší místa.
Čtěte také: Utopení zrádného bratra v sudu s vínem? Legendární smrt je dodnes opředena tajemstvím
Jaký typ uzlu je skutečně nejpevnější?
I z toho důvodu vyvinuli vědci z MIT podle magazínu Science při hledání nejpevnějšího uzlu speciální lano, jehož vlákna měnila barvu podle zatížení. Díky tomu mohli přesně sledovat, kde se v uzlu hromadí napětí a jak se rozkládá celková síla. Studie odhalila, že důležitou roli hraje kroucení uzlu a výsledky celého výzkumu přinesly potvrzení něčeho, co už dávno znali námořníci, horolezci a speleologové.
Mezi nejpevnější uzly patří tzv. kravský uzel, který díky způsobu svého zavázání oslabuje lano jen o 10–20 %. Dalším silným uzlem je osmičkový uzel, často používaný horolezci, který snižuje pevnost lana přibližně o 20 % a je zároveň snadno rozvazatelný. Vědci z MIT také doporučili uzel zvaný krychlová spojka, který se ukázal být pevnější než alpský motýlek, běžně používaný v horolezectví.
Výzkum naznačuje, že by bylo možné vytvořit ještě pevnější uzel, než jaké známe dnes – což by mohlo být užitečné nejen pro horolezce a námořníky, ale i v medicíně, stavebnictví či jiných odvětvích. Je jen nutné zajistit, aby se síla rozložila rovnoměrně po jednotlivých vláknech a nevytvářela slabá místa, která mohou při zatížení prasknout. Je to ale jen důkaz, že za vázáním uzlů nestojí jen intuice, ale také pokročilá věda a celá řada okolností, které i nadále hrají velmi důležitou roli.
Video, které jste mohli minout: Nejslavnější francouzská bitva proběhla v poušti. Rommel se dost přepočítal