Milan Kundera nebyl svatouškem. Hádal se s Havlem, Čechy otřáslo i jeho údajné udavačství

Milan Kundera nebyl svatoušek. Hádal se s Havlem, Čechy otřáslo i jeho údajné udavačství

Zemřel Milan Kundera

Milan Kundera, který zemřel ve věku 94 let, býval přesvědčeným komunistou, poté se stal jednou z výrazných tváří pražského jara a po sovětské okupaci v roce 1968 emigroval do Francie. V roce 2008 se řešilo jeho údajné udání Miroslava Dvořáčka.

Milan Kundera se narodil 1. dubna 1929 v Brně a po únorovém převratu v roce 1948 vstoupil do KSČ, po dvou letech však byl vyloučen, když StB zachytila jeho korespondenci zesměšňující vysokého stranického funkcionáře Jiřího Hendrycha. Právě tato událost Kunderu inspirovala k hlavní zápletce románu Žert z roku 1967. Kundera se stal znovu členem KSČ v roce 1956, kdy mu bylo členství obnoveno.

Čtěte také: Zemřel Milan Kundera. Celosvětově uznávanému spisovateli bylo 94 let

V šedesátých letech byl nicméně významným aktérem snah o liberalizaci kulturních poměrů v zemi. V roce 1967 vystoupil na čtvrtém sjezdu Svazu československých spisovatelů s úvodním referátem, ve kterém odsoudil cenzuru. Osud české literatury tehdy označil za životně závislý na míře duchovní svobody.

Spor s Václavem Havlem

Po sovětské okupaci roku 1968 se dostal do názorového konfliktu s disidenty, především s Václavem Havlem. Za nejpravděpodobnější jádro konfliktu je označován Kunderův článek Český úděl ve vánočním čísle týdeníku Listy. V článku tvrdil, že pokus pražského jara skloubit demokracii, lidskost a socialismus byl historickým aktem, který „postavil české země znovu do středu dějin“. Havel však sarkasticky oponoval, že Češi se během pražského jara pouze pokusili získat trochu toho, co lidé v západní Evropě už dávno měli. Vztah Kundery a Havla byl od té doby napjatý.

Kundera byl v roce 1970 znovu vyloučen z KSČ, byl také vyhozen z FAMU, kde učil. Přišel rovněž o možnost publikovat. O pět let později se rozhodl emigrovat a nový domov našel ve Francii. V 1979 mu bylo odebráno československé státní občanství a o dva roky získal občanství francouzské. S výjimkou eseje Únos Západu aneb Tragédie střední Evropy z roku 1983 se Kundera k politickým otázkám přes svá díla nadále nevyjadřoval, což ho nadále vzdalovalo od českého disentu.

Milan Kundera byl jedním z nejvýznamnějších českých spisovatelů, zemřel ve věku 94 let.

8 Zobrazit galerii

8 Zobrazit galerii

Vztah Kundery a disentu se s dalšími roky nijak nelepšil. Disent se v 70. a 80. letech obával, že by Kundera mohl být známější než Václav Havel a mohl by mít po revoluci politické ambice. Jeho žena toto však odmítala. Kundera se ostatně do politiky skutečně po odchodu sovětských vojsk nezapojoval a od Česka si udržoval odstup. Když mu nyní již prezident Václav Havel 28. října roku 1995 udělil státní medaili Za zásluhy, Kundera na ceremoniál poslal pouze svou ženu.

Kunderovo udání letce Dvořáčka

V roce 2008 se společensky velmi řešila informace, že měl Kundera 14. března 1950 ještě jako student FAMU udat emigranta a letce Miroslava Dvořáčka, který se měl tehdy setkat na Klárově s kamarádkou a Kunderovou kolegyní ze studií. Informaci přinesl týdeník Respekt a dále ji rozpracovávala Česká televize, která uvedla, že měl být Dvořáček na základě Kunderova udání zatčen a odsouzen na 22 let, z nichž si 14 let i skutečně odseděl. Udání se ostatně objevuje i v Kunderově díle a dle literární historičky Michaely Bečkové mohla být informace o udání klíčem k interpretaci literátových textů. Dvořáček byl nicméně přesvědčen, že ho udala právě kamarádka.

Čtenáře zase zklamal přístup Kundery k překladům jeho knih do češtiny, protože je téměř neumožňoval a nechtěl je svěřit jiným překladatelům. Jednal tak údajně na základě špatných zkušeností s neautorizovanými překlady. Důvěru získala až uznávaná překladatelka Anna Kareninová, která v roce 2020 přeložila Slavnost bezvýznamnosti.

Zlepšení vztahů s Českem symbolizoval rok 2019, kdy Kundera získal opět české občanství. Kundera byl rovněž jedním z nejpřekládanějších českých autorů vůbec, měl i nominace na Nobelovu cenu za literaturu. A chválu dostávaly i filmové adaptace jeho děl jako Já, truchlivý Bůh, Žert nebo Nesnesitelná lehkost bytí.

Zdroj: ČTK / CNN Prima News / Lidovky