I v Česku lze lovit tygra. Jak funguje zabíjení chráněných druhů v praxi?
V Česku tygři sice nežijí, to ale neznamená, že je nemůžete lovit. Stačí mít drzost a peníze.
Představte si, že si tak moc přejete ulovit tygra, že si zaplatíte jeho usmrcení v české honitbě. Součástí poplatku je přivezení živého zvířete k nám, jeho vypuštění a na vás čeká jen přesná střelba. Totéž platí i o rysech a dalších chráněných druzích. Když policisté a celníci udělali v rámci akce Lovec zátah, zabavili kůže zastřelených rysů a celé řady dalších chráněných druhů, včetně medvědů či losů.
Vlčí tlapy
Lov „českého“ tygra
Tygři měli být podle plánu dovezeni ze zahraničí, aby našli své krátkodobé útočiště u muže, jenž má na chov (nikoliv lov) udělenou licenci. Další postup byl prostý: v předem domluveném termínu měli být tygři převezeni a vypuštěni do honitby, kde by se stali terčem pro trofeje chtivého lovce. Naštěstí k vypuštění nedošlo, když dodavatel tygrů využil lukrativnější příležitosti a z lovu na českém území sešlo.
Lebky šelem
Ráj zločinů proti přírodě
Lov tygrů v Česku je bizarní akce, která ale ukazuje na nemilou skutečnost. Pytláctví a zločiny proti přírodě, tzv. wildlife crime, má v Česku poměrně „volné pole působnosti“. Důvodem je mimo jiné i velká byrokratická zátěž a nejednotnost ve výkladu pravidel. „Navíc české chráněné druhy spadají do působnosti oddělení ochrany přírody na inspektorátech České inspekce životního prostředí, kde je druhová ochrana extrémně poddimenzovaná a systémově se nedělá. Obecně výjimky k lovu vydává krajský úřad. Proto se v různých krajích přistupuje ke stejné problematice různě. Navíc u policie a dalších orgánů činných v trestním řízení nejsou speciální útvary zaměřené na problematiku zločinu proti přírodě,“ dodává Pavla Říhová, původně členka CITES týmu, dnes soudní znalkyně v oblasti ochrany přírody a členka Přírodovědné fakulty UK v Praze.
Chcete si ulovit medvěda?
Akce Lovec
„V chodbách leží na zemi vrstvy plesnivých kůží, v místnostech hromady paroží, kostí a všeho možného. Porůznu kýble s divnými tekutinami a polorozmáčeným ‚cosi‘ uvnitř. Na zdech visí na drátě lebky se zaschlým masem. Také je tu 13 pultových mrazáků…,“ tak popisuje Pavla Říhová zásah proti preparátorům. Velké množství zabitých jedinců včetně chráněných druhů, jako jsou vlci, medvědi či rysi, ukazuje na rozsáhlou, dlouhodobou a koordinovanou práci. Podle odhadu celníků musí jít o stovky jedinců. Vzhledem k pokročilému rozkladu některých exponátů je jasné, že už se k preparaci nedají použít. V mrazácích celníci objevili i rysí maso a následně se ukázalo, že část zabitých zvířat měla preparátorům sloužit jako „náhradní díly“ pro jiné preparované jedince.
Jak je něco podobného vůbec možné? K lovu chráněných druhů zvířat je nutná výjimka ze Zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny. „Lovit naše chráněné druhy možné není, protože výjimka ze zákona se pro tento účel neuděluje. Exotické druhy nejsou lovnou zvěří, takže tady by lovci překročili Zákon na ochranu zvířat proti týrání, který nedovoluje usmrtit zvíře mimo v něm vyjmenované důvody,“ vysvětluje Pavla Říhová.
Odporné zákulisí preparátorské dílny
Přesto se lovecké chaty pyšní trofejemi, které by legálně získané být nemohly. Na Slovensku Lesy Slovenské republiky mají dokonce oficiální ceník. V lovecké sezoně 2016–2017 stálo skolení medvěda 2 000 eur u kusu do 60 kg. Pokud vážil 100–120 kg, zvedla se cena na 4 800 eur. Odstřelový poplatek za vlka byl 1 200 eur. Informace ze zákulisí mluví o tom, že i u nás se platí za odstřel chráněných druhů a jezdí k nám zahraniční klientela.