Ledovka, náledí, nebo námraza? Vše vás může zabít

95 minut zpoždění

Pendolino Českých drah má být výstavní skříní národního českého dopravce, kterým má čelit konkurentům. Uniformí hlas informuje cestující, že zpoždění je způsobeno námrazou na kolejích, kvůli které „nemohla být využita maximální rychlost vlaku“. „To si z nás dělají srandu, vždyť ten vlak stojí! To jako že i pomalá jízda je pro Pendolino maximální?“ glosuje to muž středního věku se sluchátky na uších, kterému asi nedochází, že díky sluchátkům svým postřehem obšťastnil půl vagonu. Ten den dojely do práce pozdě stovky lidí. Někde měli pro pro námrazu pochopení, jinde nikoliv. Český hydrometeorologický ústav vydává varování, která následně přebírají média: náledí, ledovka, námraza. Přibližme si je.

Námraza

Ta potrápí řidiče už předtím, než se vydají na cestu. Jedná se totiž o zmrzlou vodu obsaženou v mracích nebo mlze, která ulpí a zmrzne na předmětech pod bodem mrazu. Pak nezbývá nic jiného než vzít škrabku a pustit se do odstranění námrazy z oken. Kdo má vyhřívaná skla a dost času, má o trochu jednodušší situaci, kdo ne, má problém. Zvláště, když pod vlivem ubíhajících minut očistí jen nejnutnější výhled, čímž si zadělává, mírně řečeno, na karambol. Ta zpropadená tenká, ale pevná průsvitná námraza nepotřebuje velké mrazy, stačí jí rozmezí od nuly do mínus tří. Námraza samozřejmě vzniká i na silnicích a chodnících, což školáci rádi využijí k doklouzání se do školy. Klouzání v autě je mnohem méně zábavné.

Ledovka

Z hlediska řidičského, ale nejen tohoto rizika, je ledovka zvláště zákeřná. Mrznoucí déšť nebo mlha utvoří extrémně hladký ledový povrch, který ale zdaleka nemusí být všude. V místech z vyšší vzdušnou vlhkostí je riziko ledovky větší. Kdo by neznal romantickou mlhu linoucí se nad řekou. Kdo by nevěděl, že v terénních depresích se kumuluje studenější vzduch, takže řidič jedoucí z kopce se najednou octne na ledovce, ani neví jak. K výše popsané události týkající se zpoždění vlaků napsal jeden z celostátních deníků titulek: Ledovku, která ráno zastavila vlaky, vystřídá náledí po celém Česku. Jasně z něj vyplývá, že ledovka a náledí není totéž.

Náledí

Jak by mohla znít meteorologická definice náledí? Náledí je meteorologický jev, při kterém zemský povrch pokryje ledová vrstva vytvořená z vody, která se předtím na povrchu nacházela. Náledí vzniká tehdy, pokud teplota zemského povrchu klesne pod bod mrazu. Princip vzniku je tedy trochu jiný, nejprve musí být vlhko až mokro, které zmrzne. Typická je zamrzlá kaluž. Český hydrometeorologický ústav vysvětluje rozdíl mezi jednotlivými formami ledovky a náledím takto: „Mokré stopy po tajícím sněhu shrnutém k okraji vozovek namrzají a vedle náledí se takto tvoří i tzv. zmrazky. Tenká ledová vrstva se často tvoří také pod koly projíždějících vozidel uježděním souvislé sněhové pokrývky. Rozdíl mezi ledovkou a náledím spočívá ve způsobu jejich vzniku, avšak z hlediska jejich nebezpečnosti na komunikacích apod. není mezi nimi rozdíl. Z hlediska možností tvorby ledu se příznivé podmínky vyskytují často na mostech a v prostorech ve slunečním stínu (severní svahy apod.). Led může být velmi čirý a velice špatně rozpoznatelný (na vozovkách nebo na vzletových a přistávacích drahách v letectví černý led – black ice) a zároveň může být překryt sněhem.“

U dopravní nehody je vlastně jedno, zdali ji způsobila ledovka, náledí nebo námraza, protože vždycky je za nehodou člověk a jeho nepřizpůsobení stylu jízdy meteorologickým podmínkám. Text: Topi Pigula