Kolik lidí si myslí, že skutečně zažijí konec světa? Pokud tipujete, že skoro nikdo, jste úplně vedle
Konec světa si v nějaké podobě lidé představují už od nepaměti a v průběhu věků a civilizací jsme rozhodně zažili i momenty, kdy se zdál bližší než kdy dřív. A v jednom z těch období jsme se ocitli asi i právě teď. Problém je, že to může prokazatelně ovlivnit dění na planetě.
Výzkum vědců z University of British Columbia přinesl důkazy, že skálopevné přesvědčení o blížící se apokalypse vůbec nemusí být záležitostí podivínů. Zkoumali názory 3400 lidí ve Spojených státech i Kanadě a ukázalo se, že je skoro třetina z nich (přesně 28,9 procenta) skálopevně přesvědčená o tom, že konec světa přijde dokonce ještě během jejich života.
Konečnou katastrofu, která vymaže lidstvo, nejvíc čekají mladí lidé. Čím starší člověk je, tím míň mu takový scénář přijde pravděpodobný. Výjimku tvoří protestanti – u těch se víra v apokalypsu drží i ve vyšším věku. U některých muslimských respondentů se dokonce s pokročilým věkem mírně zvýšila. Náboženství i věk se tedy ukázaly jako důležité faktory. Naopak jiné věci, třeba to, jak je člověk bohatý nebo ke kterému etniku patří, skoro nehrály roli.
Co jsou ochotní udělat?
Odborníci se nezajímali jen o samotnou víru v apokalypsu. Hlavně se snažili zjistit, jak takové myšlenky ovlivňují rozhodování a postoje, když jde o reálné hrozby, jako jsou třeba klimatická krize nebo jaderný konflikt. Respondentů se proto taky ptali, jestli by byli ochotní podpořit i hodně radikální kroky.
Čtěte také: Noční můra lidí realitou bez mrknutí oka. Vědci rozdali jaderné kufříky AI, nestačili se divit
Ve hře byly třeba možnosti jako věnovat na odvrácení katastrofy 10 procent HDP, vyhlásit stanné právo nebo svrhnout současný politický systém. Ukázalo se, že klíčovým faktorem není samotný strach z konce, ale to, komu lidé přisuzují odpovědnost. Ti, co byli přesvědčení, že si za apokalypsu budeme moci jako lidstvo sami, neměli problém sáhnout i po takto drastických možnostech.
Naopak ti, co měli za to, že konec světa přijde z rukou Božích nebo dalších nadpřirozených míst, pro podobná tvrdá opatření tolik pochopení neměli. Výzkum nakonec identifikoval pět klíčových prvků, které určují, jak lidé na hrozby reagují: blízkost hrozby, odpovědnost člověka, vliv nadpřirozených sil, vlastní schopnost ovlivnit výsledek a to, jestli bude konečný dopad pozitivní (např. náboženská spása), nebo negativní.
Výsledky autory zneklidnily. Jak poznamenal šéf projektu Matthew I. Billet, můžou tyhle rozdíly výrazně ovlivnit reakci a směřování celé společnosti. „Ať už je jakýkoli konkrétní apokalyptický narativ přesný, či nikoliv, má zásadní důsledky pro to, jak populace čelí konkrétním rizikům. Pokud chceme vybudovat shodu v otázkách klimatických změn, bezpečnosti umělé inteligence nebo připravenosti na pandemie, musíme pochopit, jak různé komunity interpretují tyto hrozby skrze své vlastní kulturní čočky,“ vysvětlil důvod, proč se odborníci problematice chystají věnovat hlouběji.
Zdroj: Journal of Personality and Social Psychology, The University of British Columbia, PHYS.org
Video, které jste mohli minout: Jak se bránit „hnilobě mozku“? Vědci zkoumají nový fenomén spojený s prohlížením internetu
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
