Genocida ve 20. století aneb Mrazivý příběh, za který by se moderní společnost měla stydět

Odsouzeníhodné chování evropských kolonizátorů vůči domorodým kmenům na americkém či africkém kontinentu už bylo popsáno mnohokrát. Nejčastěji se hovoří o zvěrstvech, jichž se dopouštěli španělští conquistadoři během osidlování Ameriky na počátku 16. století – poněkud znepokojivě tedy mohou působit zkazky o nelidském chování dobyvatelů před pouhými několika desítkami let.

Kmen na konci světa

První zmínky o kmenu Aché pocházejí ze 17. století od španělských jezuitů, kteří osidlovali a popisovali rozličné jihoamerické regiony. Tehdy se jednalo o nejednotný kmen lovců a sběračů, který si zcela vystačil se zdroji, jež mu nabízel deštný prales na východě Paraguaye. I díky této soběstačnosti se domorodým skupinkám podařilo vyhnout rozsáhlejšímu styku s civilizací až do druhé poloviny 20. století – jezuité totiž z oblasti po pár dekádách odešli a jejich pokusy o kontakt poměrně rychle selhávaly, jelikož imunitní systém domorodců nedokázal čelit evropským nemocem.

Až na počátku 20. století, konkrétně v roce 1908, se učenci začali opět zajímat o obyvatele odříznutých lokalit. Paraguayský přírodovědec Moises Bertoni sepsal vše, co bylo do té doby o kmenu Aché známé, a následně se podařilo navázat kontakt Federicu Maynthusenovi z Německa. Svět se o těchto domorodcích konečně dozvěděl a s postupujícím osidlováním území začalo docházet k potyčkám mezi kolonizujícímu farmáři a původním obyvatelstvem. Ale až o půl století později nastaly pro kmen Aché skutečně osudové problémy.

Indiánská genocida

V roce 1954 se paraguayským prezidentem stal Alfredo Stroessner, který jako vojenský diktátor vládl tomuto státu až do roku 1989. Jedna státní strana, likvidování politické konkurence, kompletní kontrola nad všemi složkami státu – typické charakteristiky mnohých jiných vojenských diktatur platily i pro Paraguay pod Stroessnerovým vedením. O pět let později Stroessnerova snaha o využití celého paraguayského území zasáhla i kmen Aché.

Vládě sloužící statkář Manuel de Jesus Pereira postupně navázal kontakt s několika skupinkami kmene Aché, ale zkoumání antropologů skončila podobně jako snahy jezuitů o necelé dvě století dříve – domorodci nedokázali čelit respiračním onemocněním zavlečeným z civilizace a během pouhých několika let zemřela zhruba polovina ze stovky sledovaných původních obyvatel.

General Alfredo Stroessner, dictator of Paraguay, died #OnThisDay in 2006 http://t.co/Nze7EAJ0Xl #econarchive pic.twitter.com/Tv2H3HgZER

— The Economist (@TheEconomist) August 16, 2015

Přeživší však s Pereirou nadále spolupracovali a vláda je vyzbrojila střelnými zbraněmi, díky čemuž měli výhodu v boji s jinými domorodými skupinkami. Postupně se tak podařilo objevovat další části kmene, roztroušené a skryté v horských oblastech. Po přesunu do rezervace však většina domorodců dál umírala na běžné nemoci. Aby zla napáchaného „civilizací“ nebylo málo, často též docházelo k únosům dětí, které byly následně prodávány vesničanům. Z původních obyvatel se tak stávali otroci, navíc od raného věku vykořenění ze svého přirozeného prostředí (a rodiny). Fyzické týrání či sexuální násilí na těchto otrocích rovněž nebylo vzácností. Německý antropolog Mark Münzel v roce 1973 řadu těchto zvěrstev zdokumentoval ve zprávě s všeříkajícím názvem „Indiáni Aché: Genocida v Paraguayi“.

Vyhlídky do budoucna

Během 80. let se situace kolem původních obyvatel zpřehledňovala. Některé odrostlé děti se pokoušely najít své příbuzné v rezervacích, s čímž vydatně pomáhala i církev. Až pád Stroessnerova režimu v roce 1989 však odstartoval změny, jež vedly ke skutečnému přijetí kmene Aché do paraguayské společnosti. Jejich vrcholem se stalo zvolení bývalého biskupa Fernanda Luga prezidentem v roce 2008. Ten ještě v tom roce jmenoval vzdělanou aktivistku z kmene Aché Margaritu Mbywangi ministryní pro záležitosti domorodého obyvatelstva, což byl skutečně průlomový krok. Právě Mbywangi totiž patřila mezi děti, jež byly prodány do služeb bohatších vrstev, a na vlastní kůži tak zažila útrapy, jimiž si muselo projít mnoho příslušníků kmene Aché.

Přestože toto progresivní období trvalo jen pár let (Mbywangi odstoupila z úřadu v roce 2011, o rok později byl svržen i Lugo), nastartované změny už nešlo zastavit. Oblasti dedikované kmenu Aché se rozšířily stejně jako podpora původního obyvatelstva od státu. Samozřejmě se však jedná pouze o slabou náplast na příkoří, jež domorodcům kontakt s civilizací přinesl. V roce 2014 dokonce zástupci kmene obvinili Stroessnerův režim z genocidy a otevřeli případ u argentinského soudu.

ZDROJ: Wikipedia, Survival International