Srebrenický masakr v kinech: Jaký je nový film o srbské genocidě, která připomněla hrůzy druhé světové války?
Trailer filmu Quo vadis, Aida?
Nezapomenout na vlastní historii a spojit lidi napříč názory a vyznáním. Bosenská režisérka Jasmila Žbanić si neklade malé cíle, ale ničím lepším než svým vydařeným dramatem Quo vadis, Aida? přispět snad ani nemohla.
Masakr v Srebrenici, od roku 2004 dokonce uznaný jako akt genocidy, patří k nejhorším událostem v Evropě od druhé světové války. Srbský generál Ratko Mladić tehdy nechal popravit více než 8 000 Bosňáků, převážně mužů bez ohledu na věk. Na tragédii je vzpomínáno nejen jako na důkaz zaslepené etnické nenávisti, nýbrž i jako na do nebe volající selhání mezinárodních orgánů v čele s OSN a NATO. Od 23. září bude možné v našich kinech vidět sugestivní snímek, který hrozivou kapitolu dějin zpracovává.
Quo vadis, Aida 6 Zdroj: Aerofilms
Na recenzentském webu Rotten Tomatoes svítí zářivé hodnocení 100 %: Všech 61 zahrnutých recenzí je totiž pozitivních, což je velmi vzácná shoda. Koprodukční snímek se může opřít o silné téma, jehož bagatelizaci si jistě nikdo nedovolí; zároveň však oplývá i strhujícími filmovými kvalitami, díky nimž je pozadí masakru přehledně a působivě vykresleno.
Nenáhodně biblicky zvolený název filmu Quo vadis, Aida? odkazuje ke krizi humanity, kterou srebrenický masakr bezesporu představuje. Titulní Aida je překladatelkou, která zprostředkovává komunikaci mezi anglicky mluvícími zástupci OSN (především nizozemským plukovníkem Thomem Karremansem) a místními Bosňáky, kteří naivně doufají, že se o ně byrokratický moloch postará. Svázané ruce mezinárodních monitorovacích jednotek však Mladić rychle prokoukne, a tak nejen že maloměsto Srebrenica dobude, ale zanedlouho poté zorganizuje i genocidu v takovém rozsahu a formě, jež skutečně nemají daleko k nacistickým zvěrstvům.
Quo vadis, Aida? main Zdroj: Aerofilms
Tlumočnice Aida přitom bojuje nejen za tisíce nevinných obyvatel Srebrenici, ale především za svou rodinu sestávající z manžela a dvou dospělých synů. Ze srbského úhlu pohledu je každý Bosňák potenciálním vojákem, proto je zřejmé, že Aidina rodina patří mezi nejohroženější. Zoufalé snažení zoufalé ženy je ve filmovém podání strhující a vtahujícím způsobem připomíná, že boj o tisíce životů se často odehrává hlavně za kancelářským stolem.
Smyšlenou hlavní hrdinku hraje srbská herečka Jasna Đuričić, která v době reálného masakru rozjížděla kariéru u divadla. Jak sama přiznala, tehdy nikdo v zemi o masakru nevěděl, až po několika letech se začaly nacházet masové hroby. Volným předobrazem filmové postavy je skutečný tlumočník OSN Hasan Nuhanović, který při masakru přišel o celou rodinu a o svých tragických zkušenostech napsal knihu The Last Refuge (Poslední útočiště).
Quo vadis, Aida 4 Zdroj: Aerofilms
Filmové převyprávění se navíc objevuje v době, kdy sílí hlasy zpochybňující, zdali se genocida skutečně odehrála. Stejně jako v případě popíračů holocaustu nelze takové názory brát vážně, přesto je podstatné, aby se historické hrůzy čas od času zopakovaly; a snímek Quo vadis, Aida? tak činí nesmírně důsledně a až děsivě poutavě navzdory tomu, že explicitní násilí téměř neobsahuje. Někdy totiž od těch nejhorších věcí musíme odvrátit zrak…
Zdroj: The Critic