Kát a betel: Drogy, které ničí svět víc než heroin

Jsou drogy, které jsou postrachem českých ulic (pervitin dokonce patří mezi české speciality, jež nás proslavily na zahraniční drogové scéně), a jiné, které se na ulicích běžně aplikují, ale u nás na ně nenarazíte. Mezi ty "protiúnavové" patří v Česku v podstatě neznámý betel a khat. Co to s vámi udělá?

Betelné betel

Brňák by asi účinky betelového sousta označil za "betelné" (výborné, kvalitní, ozkoušeníhodné). Přestože jde po nikotinu a alkoholu o třetí nejužívanější drogu na světě, kterou si dopřává přes 200 milionů lidí, u nás se k ní jen tak nedostanete.

Zatím tady nestihla zapustit své kulturně-společenské kořeny. Dvě hlavní složky sousta, ořech palmy arekové a pepřovník Piper betle v našich rovnoběžkách zkrátka nerostou. Smotek pepřového listu, do něhož je zabalen kousek ořechu, okořeněný hašeným vápnem se vloží do úst a žvýká. A žvýká. A dlouho žvýká. Hodinu, dvě. Sousto je nutno "přikrmovat" dalšími dávkami, přičemž polknutí je zapovězeno. Člověk začne takřka okamžitě slinit.

Následky užívání betelu. Foto: Thinkstock

Vyplivované sliny mají rudou až temně hnědou barvy, jazyk znecitliví a při dlouhodobém užívání rudnou až černají zuby. Zároveň se zvyšuje riziko ústního karcinomu a je nutno varovat, že se jedná o drogu silně návykovou. Proč je betel tak populární, když chuťově to není „žádná sláva“? Autor těchto řádků se to pokusil pochopit a jeho účinky vyzkoušel na vlastní kůži.

Být zbetelený

„Deset rupií,“ řekl prodavač betelu na autobusovém nádrží v Mataře na jihu Srí Lanky. Podle oblečení i toho, že celý krámek měl rozložený na kolenou, bylo jasné, že jde o člověka ze spodních sociálních vrstev. Tady nemělo cenu smlouvat, což je jinak na Srí Lance běžným obchodním rituálem. Chyběly zkušenosti a tak následovala prosba o ubalení prvního sousta. „Vápno neber, to je jenom pro místní, je to moc silné,“ varoval nás poté, co umolousanými prsty zručně vyrobil smotek. „A s policisty není problém?“ „Vůbec žádný, oni si občas taky rádi dají.“ Chuť nevalná, tvrdé kousky ořechu „lezly do zubů“, ale účinek se dostavil takřka okamžitě. Nálada okamžitě vyskočila směrem k euforii, oči se začaly lesknout a najednou mi všechno připadalo neuvěřitelně vtipné.

Posvátní roznašeči moru. Krysí chrámy v Indii

Rozesmát až k slzám mě dokázala maličkost. Jenže smát se s plnou pusou betele, který není vhodné polykat a navíc je nutné v zhruba půlminutových intervalech vyplivovat krvavé chuchvalce slin, to není jen tak. Pocit v ústech, kromě znecitlivělého jazyka je i mírně bolestivý, za což může naleptávání sliznic přidaným hydroxidem vápenatým. Radu místního jsme totiž neposlechli a dávku vápna do sousta přibalili. Pravidelné žvýkače betelu poznáte snadno. Jejich zuby, pokud je ještě mají, neboť vlivem užívání dochází k jejich uvolnění, jsou tmavě zabarvené, v prostoru mezi dásní a tváří mají uloženou svou dávku a vypadají, že jsou v pohodě.

„Žvýkání betelu přivádí člověka do dobré nálady, vyvolává euforii a pocit příjemného tepla. Upravuje látkovou výměnu porušenou jednostrannou výživou. Díky alkalické reakci neutralizuje žaludeční kyseliny a působí na žaludeční sliznice jako stahující látka, tudíž chrání před zánětem. K průvodním jevům patří pocení, zvýšená tvorba slin, zvýšená bdělost a zvýšená pracovní kapacita,“ píše biolog Jiří Patočka v časopise Vesmír. A Vojtěch Pokorný, jenž vede dlouhodobé výzkumy na Papui Nové Guinei ho doplňuje: „Betel je rovněž medicína, používaná v různých zemích jako anthelmintikum, vazokonstriktikum, proti špatnému dechu a k vyvolání lásky.“ Areková palma pochází původně z Malajsie, ale dnes se pěstuje po celé tropické Asii a v Africe. Jak vidno, něco na jejich oříšcích je. No nežvýkněte si.

Kát jako společenská nutnost

Když na začátku 20. století provedl Albert Beuter, profesor štrasburské univerzity, první chemickou analýzu odvaru z listí keře katy jedlé, objevil pro vědu zatím nepopsanou obsahovou složku, kterou nazval katin. Testy Světové zdravotnické organizace v ní odhalily psychoaktivní alkaloid. Ovšem vtip je v tom, že se rychle rozkládá, takže je potřeba dostat ho do těla zhruba do dvou dnů po utržení listí.

Autor: Topi Pigula Od roku 1985 publikoval stovky článků a fotografií v širokém spektru periodik: Koktejl, Inmagazín Hospodářských novin, Mladá fronta, Lidové noviny, Bionoviny. Má na kontě několik vlastních fotografických výstav autorských i spoluautorských u nás i v zahraničí. Zároveň se autorsky podílel na čtyřech knihách (Krkonošská čítanka, Čítanka z Jesenicka, Bioindikace a biomonitoring, Na cestě1). V praxi to znamená neustálé "sběrače", rychlý prodej a neustálý přísun čerstvého materiálu. Kát, nebo chcete-li khat, je podobně jako betel návykový a proto v našich končinách ilegální. Původně jihoetiopský keř rychle si získal oblibu v mnoha afrických zemích. Odstraňuje únavu i pocit hladu, což "žvýkačům" vyhovuje. Funguje jako mírný stimulant a to je zřejmě to, oč uživatelům jde. Fakt, že má silně negativní vedlejší účinky, jako je degradace střevní sliznice či zvýšené riziko zubního kazu, nikoho moc netrápí. Úsměv etiopského muže může vyvolat u Evropana děs.

Obě drogy, betel i kát, mají vlastně velmi podobné účinky – vybuzují veselou, nebo alespoň výrazně pozitivnější náladu, snižují únavu a jsou pevnou součástí sociálních vazeb. Jít si žvýknout znamená něco podobného, jako u nás přijmout nabízenou cigaretu. Navázat kontakt, být alespoň na chvíli v jistém "spikleneckém" paktu. Vzhledem k tomu, že denně "kátují" miliony lidí, mají pěstitelé i prodejci o výdělek na chléb, neboli kát svůj vezdejší, pořád postaráno.