Nejen aspartam. Vyhnout se karcinogenům je drahé, číhají i ve zdánlivě zdravých potravinách

Rakovina je obrovský strašák moderní doby, a to zcela oprávněně. V Česku jí onemocní každý třetí člověk a ročně na ni u nás umírá 27 tisíc lidí. Toto číslo bohužel navíc neustále roste. Proč se u někoho tohle agresivní onemocnění objeví, vědci s určitostí říci neumí, vědí ale, že některé látky a vzorce chování pravděpodobnost rakoviny u člověka zásadně zvyšují. A tento seznam se díky výzkumu neustále rozšiřuje a nevyhýbá se ani věcem, které najdeme ve svém jídelníčku.

Jedním případem za všechny je umělé sladidlo aspartam, které se po 40 letech běžného užívání v asi 6 tisících potravin, dostalo na černou listinu potenciálně rakovinotvorných látek.

Kde všude ho najdete, si můžete přečíst v tomhle článku:  Karcinogenní strašák aspartam: Nápoje jsou jen začátek, nevědomky ho možná konzumujete celý den

Karcinogeny (prokázané, nejen potenciální) ale bohužel běžně konzumuje každý z nás, vyhnout se jim je ale velice složité, obzvlášť pokud si nemůžete dovolit za jídlo příliš utrácet.

Konzervy

Pravděpodobně nejproblematičtější a nejdiskutovanější jsou konzervy a plechovky. Je jedno, jestli je v nich ryba, fazole, limonáda či rajčata. Problém je v tom, že výrobci plechovek ošetřují jejich vnitřek epoxidovou směsí. Dělá se to z mnoha důvodů – aby plechovka například vlivem kyselosti obsahu nezrezla nebo aby potraviny nedostaly kovovou pachuť. Jenže tyhle epoxidové směsi mohou být nebezpečné.

Ještě ve velice nedávné minulosti obsahovaly bisfenol A, vysoce toxickou látku ovlivňující hormonální systém, zdraví lidského plodu a zvyšující riziko rakoviny prsu. Odborníci u něj na základě výzkumů během pouhých sedmi let (2015–2021) byli nuceni snížit odhad množství, které ještě nepoškozuje lidské zdraví, milionkrát.

Přečtěte si také: Pacientka s toxickou krví málem pozabíjela personál nemocnice. Doktorům případ nedá spát

Výrobci proto začali používat jiné směsi s podobnými vlastnostmi, o těch toho ale zatím víme extrémně málo a je možné, že jen vyháníme čerta ďáblem. Bisfenolů totiž existuje velké množství, a když švédská agentura KEMI v roce 2017 zkoumala situaci na evropském trhu, našla přes 200 substancí strukturálně podobných bisfenolu A, z nichž 37 dokonce označila za podobně riskantní.

Konzervované potraviny je proto lepší nekonzumovat často a vzhledem k tomu, že škodliviny se často uvolňují při vyšších teplotách, je dobré také věnovat pozornost tomu, kde a jak plechovky skladujeme. Taky bychom v nich – ani výjimečně někde v kempu – neměli jídlo ohřívat.

Bramborové lupínky, káva či topinky

Při tepelném zpracování potravin bohatých na škrob vzniká známý karcinogen akrylamid, který si jinak „dopřáváme“ třeba v cigaretách. Najdete ho ve svých oblíbených smažených chipsech, v pražené kávě, cereáliích, a vyrobíte si ho i doma, když si uděláte hranolky, krokety, řízky, dokonce i topinky. Podle odborníků vás na zdraví ohrozí už 16 µg na kilogram tělesné hmotnosti na den. V bohaté porci hranolek přijmete zhruba 30 procent téhle dávky. Kávu si denně můžete bezpečně dopřát 3 až 5 šálků.

Pokud máte tyhle potraviny v oblibě, není bohužel způsob, jak je připravit úplně bezpečně. Evropská unie ale už výrobcům vydala nařízení s návodem, jak výskyt akrylamidu snížit na minimum, a vám doma pomůže, když budete k tepelnému zpracování problematických potravin používat nižší teplotu úpravy a pokusíte se je dělat jen „dozlatova“, nikoli do hněda nebo dokonce do černa.

Grilované, uzené, červené

Výrobků z masa, které v sobě mají rakovinotvorné látky, je bohužel obrovské množství. Nejhorší jsou uzeniny – slanina, párky, šunka, zkrátka kterékoli si vzpomenete. Podle WHO už 50 gramů zpracovaného masa denně (tedy tak dva plátky slaniny) zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva o 18 procent. A problematické je prý každé maso, které prošlo úpravou, ať už kvůli zvýraznění chuti či kvůli zvýšení trvanlivosti. Zpracované maso je kvůli tomu na stejném seznamu prokázaných karcinogenů, jako je azbest nebo gama záření.

Bohužel, v případě červeného masa (jehněčí, hovězí, vepřové, zvěřina…) nevyhrajete ani v případě, kdy si koupíte čerstvé. WHO ho řadí mezi potenciální karcinogeny, tedy do skupinky, kde je nově i výše zmíněný aspartam.

Pokud se rozhodnete jakékoli maso ugrilovat (obzvlášť pokud grilujete na ohni), vyrobíte si z něj rakovinotvornou pochoutku sami. Jeden z karcinogenů, heterocyklické aminy, vzniká biochemickou reakcí na žár přímo v mase (čím déle je žáru vystaveno, tím hůř), druhý, polyaromatické uhlovodíky, jsou produktem nedokonalého spalování tuků a přilínají k masu grilovanému na ohni. A také je vdechujete s kouřem.

Pokud máte pocit, že grilovat zeleninu by mohlo být bezpečné, tak nikoli. Pokud ji nad plamenem připálíte, obohatíte ji třeba o silně karcinogenní beznopyren.

Nic není tak strašné, jak to vypadá

Seznam karcinogenů bohužel zdaleka není kompletní. Karcinogenní látky jsou všude. Černý pepř obsahuje rakovinotvorný safrol, žampiony zase potenciálně karcinogenní agaritin, zelenina ze supermarketu v sobě může mít rezidua herbicidů i pesticidů, domácí zeleninu (hlavně ředkvičky, salát či špenát) zase můžete omylem přehnojit a pak bude obsahovat příliš škodlivých nitrátů, které se reakcí s kyselinou v žaludku přeměňují na karcinogenní nitrosaminy. A to ani nemluvíme o tom, že rafinovaný cukr, bílá mouka a podobné potraviny přispívají k obezitě a diabetu, což jsou další dva rizikové faktory rakoviny.

Mohlo by vás zajímat: Rakovina je volba, šokoval Dušek. Malé děti si za ni těžko mohou samy, reagoval onkolog

Důležité je si ale uvědomit tři věci. 1) karcinogenů je ve všem výše jmenovaném skutečně nesmírně maličké množství. Jeden na ohni grilovaný a do černa spálený vepřový špekáček vaše tělo tudíž karcinogeny zásobí, ale pokud si dáte jeden za celé léto, je to úplně irelevantní. 2) výzkum ukazuje, že mnohé karcinogeny se v těle kumulují, některé v něm zůstávají dlouhé roky. A proto tolik záleží nikoli na jednotlivých excesech (tu uzenina, tu rajče z konzervy), ale na tom, jak váš jídelníček a život celkově vypadá. 3) karcinogeny jen nepřijímáme, ale taky se před nimi s pomocí stravy můžeme chránit. Pomáhají nám k tomu vitamíny, které v těle působí jako antioxidanty a pomáhají odbourat volné radikály, které napomáhají rakovinnému bujení. Minerální látky a stopové prvky zase různými způsoby tělu brání karcinogeny vstřebávat. Vláknina na sebe také váže nejrůznější toxiny.

Kvalitní je drahé

Pokud tedy vaše strava obsahuje dostatek těchto ochranných látek a zmíněné škodlivé potraviny nekonzumujete dennodenně, není důvod se rakoviny ze stravy bát.

Bohužel jsou ale kvalitní, čerstvé potraviny často dražší než ty průmyslově zpracované. Ovoce a zelenina, nejlepší zdroj výše zmíněných ochranných látek, v poslední době navíc zdražují přímo extrémně a podle Svazu obchodu a cestovního ruchu v ČR je mnozí lidé přestávají kvůli nedostatku financí kupovat.

Zdroj: NIEHS, National Library of Medicine, Wiley Online Library, Food Packaging Forum