Kámen úrazu? Fráze, kterou používá každý z nás, má biblický původ. Existuje však i příběh se soudcem

V rámci našeho seriálu o původu ustálených frází v našem jazyce jsme se blíže podívali na oslí můstky, ještě před tím na to, proč se opilcům říká, že jsou namol, a nyní vrhneme světlo na kámen úrazu. Každý asi podvědomě ví, kdy a jak tuhle frázi použít – pokaždé, když vyhodnocujeme problém nebo o něm mluvíme s ostatními, dokážeme identifikovat jeho podstatu a označit ji za kámen úrazu. Proč ale zrovna kámen a komu chce vlastně ubližovat?

Původ najdete v Bibli

V případě kamene úrazu nemusíme sledovat hned několik možných větví původu, protože v tomto případě je zdroj jednoznačný. Zřejmě vás nepřekvapí, že spojení pochází z Bible, jak uvádí Slovník biblické kultury s odkazem na starozákonní knihy Izajášovy. Spojení je použito jako metafora, kterou se sám označuje Bůh coby překážka na cestě nebo léčka, do které můžeme padnout. Bible Kralická pak využívá spojení „kámen urážky“, ačkoliv význam zůstává stejný.

Také jazykovědec Michal Novotný, autor několika naučných knih o původu slov, vidí historii spojení jasně. „Toto spojení se vyskytuje v Bibli, přesněji v Novém zákoně, ještě přesněji v Prvním listě apoštola Petra. Mluví se zde obrazně o kamenech jako o symbolech víry a nevíry,“ uvedl v roce 2004 na stránkách Českého rozhlasu. Zmiňuje nicméně ještě jeden příklad z knihy Zakopaný pes, ve kterém se píše o pruském městě Pillkallen a kameni, jenž měl být umístěn před budovou soudu.

K tématu: Proč se opilému člověku říká, že je namol? Vysvětlujeme původ alkoholické fráze

Přeli se o něj dva příbuzní, protože původně měl ležet přesně na hranici jejich pozemků, a tak se soudce rozhodl umístit ho před soud, aby nesmyslnost sváru připomínal. Lidé o něj ale zakopávali, což bylo patrně záměrem soudce, a tak mu říkali kámen úrazu. Vsadili bychom si ale raději na tu Bibli.

Zdroj: Český rozhlas, Slovník biblické kultury

Mohlo vám uniknout: Traktorista zřejmě posunul hraniční kámen. Spor mezi Francií a Belgií řeší diplomaté