Menopauza ovlivňuje ženský mozek aneb jak to je s hormonální léčbou, Alzheimerem nebo fyzickou aktivitou
Že klimakterium není nic snadného ani příjemného, může potvrdit většina žen. Stále více výzkumů se proto zaměřuje na to, jak ženám tuto nevyhnutelnou životní etapu ulehčit. Některé metody jsou přitom dostupné všem a nic nestojí.
Přechod neboli klimakterium nastává v životě žen zhruba mezi 45. a 55. rokem. Vaječníky přestávají produkovat ženské hormony estrogen a progesteron a v důsledku toho mizí ovulace a menstruace, až se reprodukční cyklus zcela ukončí. Poslední menstruace se nazývá menopauza, období před ní perimenopauza. Zhruba u třetiny žen má klimakterium hladký průběh, často ho ale provázejí nepříjemné fyzické i psychické projevy jako návaly horka, výkyvy nálad či problémy se spánkem. Spojuje se také s kognitivními problémy, jako je zhoršení paměti a pozornosti.
Ve Velké Británii si 15 % žen nechá k lepšímu zvládnutí náročného období předepsat hormonální léčbu, u nás se na hormony spoléhá odhadem 12 až 15 % žen, v jiných evropských zemích to bývá i více – například 55 % ve Francii.
Více depresí
Nová studie Cambridgeské univerzity se zaměřila na souvislost hormonální substituce s emočními a kognitivními změnami v klimakteriu. Vycházela z dat od téměř 125 tisíc žen z britské biobanky ‒ rozsáhlé databáze obsahující genetické a zdravotní údaje od zhruba půl milionu lidí. Průměrný věk menopauzy byl 49 let. Pokud ženy užívaly hormony, započaly léčbu zhruba ve stejné době. Vědci potvrdili spojení přechodu se zhoršenou kvalitou spánku i duševního zdraví a všimli si také vlivu na mozek. Ženy po menopauze hlásily příznaky depresí a úzkostí častěji než ženy před menopauzou. Častěji vyhledávaly pomoc psychologů či psychiatrů, kteří jim předepisovali antidepresiva. Ženy v období post-menopauzy si také častěji stěžovaly na zvýšenou únavu a nespavost.
Přechod a Alzheimer
Zajímavým objevem bylo snížení objemu šedé kůry mozkové po menopauze. Nejvýraznější bylo v oblastech důležitých pro učení a paměť, což jsou hipokampus a entorhinální kůra, a také v oblastech klíčových pro pozornost a regulaci emocí (přední cingulární kůra). Vzhledem k tomu, že hipokampus a entorhinální kůra bývají také prvními „na ráně“ v případě Alzheimerovy choroby, domnívají se vědci, že změny v mozku během klimakteria mohou přispívat ke zvýšené náchylnosti k Alzheimerově chorobě v pozdějším věku. To by mohlo vysvětlovat, proč mají starší ženy vyšší prevalenci demence.
Výzkumníky překvapilo, že hormonální substituční terapie nezvrátila redukci šedé kůry mozkové, i to, že ženy užívající hormony vykazovaly vyšší míru úzkostí a depresí oproti ženám po menopauze, které pomoci hormonů nevyužily. Další analýzy ovšem odhalily, že tento rozdíl existoval už před započetím léčby. Mohlo by to tedy znamenat, že k hormonům se častěji uchylují ženy, které již mají problémy s duševním zdravím.
Pozitivní vliv hormonální léčby se projevil u psychomotoriky. Uživatelky hormonů před menopauzou i po ní měly rychlejší reakční dobu oproti ženám, které hormony nikdy neužívaly.
Přečtěte si také: Houby vs. deprese: Kolik jich musíte sníst, aby vám pomohly?
Stále je to ale málo prozkoumané pole. Některé studie totiž říkají, že užívání hormonů snižuje u žen riziko demence, zatímco jiné výzkumy tvrdí opak. Vědci poukazují také na fakt, že je obtížné zjistit, jestli ženy dostávají skutečně účinnou dávku hormonů. Jedna ze čtyř žen, které užívaly nejvyšší schválenou dávku, totiž měla stále nízké hladiny estrogenu. To znamená, že pro 25 % žen by užívání hormonů nemělo optimální přínos.
Pomoc na dosah ruky
Existují důkazy, že zdraví mozku v klimakteriu a ostatně i psychická pohoda se odvíjejí od zdravého životního stylu. To jsou ty často omílané, ale funkční věci jako výživná a vyvážená strava, dostatek kvalitního spánku, pravidelný pohyb, pevné vztahy a aktivity náročné na přemýšlení, ať už se učíme nové jazyky, hrajeme šachy, nebo luštíme křížovky.
Spánek podporuje upevňování vzpomínek a pomáhá odstraňovat toxické odpadní produkty z mozku a tyto procesy jsou zásadní pro zdraví mozku, paměť i imunitní funkce. Výzkum také prokázal, že pravidelná fyzická aktivita může zvětšit hipokampus, což může zmírnit jeho zmenšování v souvislosti s menopauzou. Zdravý životní styl tedy může být dostupnou a účinnou strategií, jak podpořit mozek a zvýšit odolnost vůči stresu v období přechodu.
Zdroj: Live Science, Cambridge
Video, které jste mohli minout: Prymula varuje: Češi si zahrávají s antibiotiky a riskují tím zdraví. Jak se správně léčit?