Jak používání ChatGPT ovlivňuje lidský mozek? Praktická nová studie přinesla alarmující výsledek
Umělá inteligence zvládne hodně věcí, ale pokud se na ni budeme obracet až příliš často, může to mít nepříjemné důsledky pro naše vlastní myšlení. Nový výzkum z Massachusettského technologického institutu naznačuje, že lidé, kteří při psaní článků používají nástroje jako ChatGPT, vykazují nižší mozkovou aktivitu, slabší paměť a jejich texty postrádají hloubku i osobní vklad.
„Když jednotlivci přestanou nad tématem skutečně přemýšlet, jejich psaní se stává povrchním a bezobsažným. Tento jev odráží něco, co označujeme jako kognitivní dluh,“ uvádějí autoři studie zveřejněné na portálu ArXiv. Člověk si tedy může při využívání umělé inteligence v krátkodobém horizontu ulehčit práci, ale v tom dlouhodobém podle studie oslabuje schopnost kritického myšlení, tvořivost a zvyšuje se u něj také náchylnost k manipulaci.
Spolehnout se na vlastní mozek
Výzkum probíhal v několika fázích a zúčastnilo se jej 54 dobrovolníků ve věku od 18 do 39 let. Šlo o studenty středních škol, vysokých škol a absolventy univerzit z oblasti kolem Bostonu. Vědci je rozdělili do tří skupin – první směla při psaní eseje využít ChatGPT, druhá se mohla spolehnout na Google a třetí využívala výhradně svoji vlastní hlavu. Úkolem bylo zpracovat náročná témata, nad nimiž je nutné se skutečně zamyslet – šlo například o otázky typu, zda je možné dosáhnout dokonalé společnosti nebo zda mají privilegovaní lidé větší morální odpovědnost pomáhat těm méně šťastným.
Čtěte také: Umělá inteligence má pomoci se zabezpečením jaderných zbraní. Co by se mohlo pokazit?
Během psaní pak vědci snímali mozkovou aktivitu ve 32 oblastech pomocí senzorů EEG s tím, že celý experiment probíhal ve třech vlnách během několika měsíců. Každý účastník zůstal věrný svému nástroji, avšak v poslední fázi testu se role otočily. Skupina, která nesměla využít umělou inteligenci, se na ni musela obrátit, a naopak. Jak už článek naznačuje, výsledky byly vcelku přesvědčivé, když skupina využívající ChatGPT vykazovala nejnižší míru mozkové aktivity, v některých aspektech až o 55 procent nižší než u těch, kdo pracovali bez pomoci této technologie.
Navíc se ukázalo, že ti, kdo využívali umělou inteligenci, měli výrazně horší schopnost zapamatovat si či citovat pasáže ze své vlastní práce, a to už několik minut po jejím odevzdání. Naproti tomu skupina, která využívala jen vlastní mozek, vykazovala nejsilnější propojení s výsledným textem a přirozeně také největší mozkovou aktivitu. Skupina využívající vyhledávač Google pak skončila uprostřed, když mozek pracoval více než u skupiny používající umělou inteligenci a o trochu méně než u té, která měla k dispozici jen prázdnou stránku v textovém editoru.
Eseje bez duše
Výzkumníci navíc nechali odevzdané práce posoudit nezávislými lektory, kteří měli zhodnotit obsahovou, jazykovou, ale i osobnostní stránku textů. Asi vás nepřekvapí, že práce, na kterých se podílela umělá inteligence, postrádaly kvalitu zejména v poslední zmíněné oblasti, což by mohlo mít v budoucnu velký dopad na to, jak se budou lidé vyjadřovat. Zvlášť, pokud se bude umělá inteligence nekriticky a bez kontroly začleňovat do vzdělávacího procesu. Ze závěru studie tedy vyplývá, že ačkoliv není možné říct technologiím ne, je nutné pochopit jejich hlubší podstatu a uvědomit si, že lidská mysl není jen nástroj, který lze nahradit umělou inteligencí. „Jde o organismus, který potřebuje neustálou stimulaci a námahu, jinak bude chátrat,“ varují na závěr vědci.
Video, které jste mohli minout: Neviditelný rozsévač zkázy. Co umí bombardér B-2, se kterým Američané zaútočili na Írán?
Adam Vala
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
