Jsou šťastnější studenti, nebo důchodci? Výsledky nové studie ukazují, koho svět baví víc!

Říká se, že lidé jsou nejšťastnější v mládí – mají ještě spoustu sil, kariéru a vlastně celý život před sebou a ke splnění jejich snů chybí jen krůček. To je sice všechno pravda, ale mladý člověk také bojuje s velkými nejistotami, nároky na sebe sama i svůj život a v neposlední řadě také s nedostatkem peněz. Tak se často stává, že se svým životem není vůbec spokojen. Nároky, požadavky a možnosti se vyrovnají až mnohem později, a tehdy člověk zažívá pocit štěstí. Překvapivě je to ale ve věku, který si mladí ani neumí představit.

Průzkum u více než 300 tisíc dospělých ve Velké Británii zjistil, že nejspokojenější lidé jsou mezi 65 a 79 lety. Tehdy zažívají největší životní spokojenost, štěstí a pocit, že ten život stojí za to žít. Po osmdesátce se tento pocit štěstí snižuje a podle vědců za to může zhoršující se osobní situace – tedy zdravotní stav a pocity osamělosti.

Kolem padesáti jsou lidé nejsmutnější

Nejméně šťastní se účastníci výzkumu cítili mezi 45 až 59 lety. Muži na tom byli hůře než ženy. Tato věková skupina také hlásila nejvyšší úroveň úzkosti. Když se vědci zeptali proč, zjistili, že v tomto věku jsou na člověka kladeny ty největší nároky. Vlastní děti ještě nejsou úplně samostatné a jsou docela dost závislé na rodičích, zároveň ale už jejich vlastní rodiče stárnou a je třeba se o ně postarat. Do toho se ještě počítají problémy v práci, složitý partnerský život a rozčarování z toho, že mládí je pryč a do důchodu stále ještě daleko.

Fakta, která málodko čekal...

Lidé mladší 45 let a starší 59 mají víc volného času na činnosti, které jim přinášejí uspokojení.

Účastníci průzkumu měli hodnotit na stupnici od 1 do 10, jak šťastně, nebo naopak nešťastně se cítili předchozí den, jak jsou se svým životem spokojení obecně a kolikrát během let cítili, že jejich život stál za to.

Zveřejněné výsledky byly rozděleny podle věku, etnického původu, náboženství, rodinného stavu, postavení v zaměstnání, náboženství a země, ve které účastníci výzkumu žili.

Na co vědci přišli

- lidé v manželství popisují nejvyšší úroveň štěstí, průměrně 7,67 z 10. To je víc, než hlásili lidé, kteří měli spolubydlícího, byli singl, ovdověli nebo se rozvedli.

- Lidé, kteří mají práci, jsou rozhodně šťastnější než nezaměstnaní. Nejšťastnější jsou pak ti, kdož pracují na částečný úvazek. Z těch, co nepracují, jsou nejšťastnější důchodci, jen těsně je následují studenti.

- Obecně šťastnější jsou lidé, kteří věří v nějakého boha. Nejlépe jsou na tom hinduisté, následovaní křesťany a sikhy. Nejméně spokojeni jsou lidé, kteří se prohlašují za ateisty.

- Ženy v průměru pociťují více úzkosti než muži, paradoxně však také častěji pociťují pohodu a uspokojení ze svého života.

- Bylo zjištěno, že lidé arabského etnika patří mezi nejvíce nervózní etnické skupiny. Nejklidnější a nejméně úzkostní jsou pak Číňané.

Vědci zjistili silnou spojitost mezi zdravím a pohodou. Lidé, kteří tvrdí, že jejich zdravotní stav je velmi dobrý, hlásili životní spokojenost 8,01 z 10, ale ti, kdož dlouhodobě bojovali s nějakou chorobou, uváděli životní spokojenost nižší než 4,91.

Stárnutí populace

Lidé starší 90 let mají zdaleka nejhorší pocit, že jejich současný život za nic nestojí, přestože hlásí úroveň štěstí a životní srovnatelnou s dvaceti a třicetiletými.

Pochopení, jak se lidi různých věkových kategorií cítí, by mělo pomoci zlepšit životy všech, tvrdí vědci. „Lidská populace stárne. Nyní máme třikrát víc devadesátiletých lidí než před 30 lety. Stárnutí populace musí znamenat změnu politiky, stejně jako služeb, trhu práce, zdravotní a sociální péči. Pochopení toho, jak nejstarší věkové skupiny hodnotí svou situaci, nám pomůže zaměřit se na otázky, které pro nás budou v pozdějším věku zásadní,“ uvádějí vědci.

Lucie Kořistová