Jak vaše jméno souvisí s úspěchem ve škole či v práci? Výzkumy ukazují, proč na něm opravdu záleží
Je pro pracovní či studentský úspěch vhodnější jmenovat se obyčejně, nekontroverzně, anebo spíše neobvykle? Výzkumy ukazují, že vliv jména není radno podceňovat.
Jaký máte vztah k vlastnímu jménu? Někdo ho má rád, jiný ho nesnáší, ale většina z nás se s ním během let prostě naučila žít. Aniž bychom si to uvědomovali, jména značně ovlivňují, jak nás druzí lidé vnímají, což je zásadní nejen pro společenský úspěch, ale i pro samotné přežití. Co nám o důležitosti jmen říkají výzkumy?
Abeceda tam i zpátky
Jménům se věnoval třeba český výzkum z roku 2014, v němž ekonomové Štěpán Jurajda a Daniel Münich zjišťovali vliv počátečního písmena příjmení na úspěšnost při přijímacích zkouškách. Už dříve, v roce 2010, zpracovali studii, podle jejíchž závěrů dosahovali studenti s příjmením začínajícím písmenem Z lepších výsledků při maturitní zkoušce nežli studenti, jejichž příjmení začínalo na A. Pozdější výzkum tyto výsledky potvrdil i u mladších žáků, a to nejen českých, nýbrž i dánských. I něco tak zdánlivě nepodstatného jako pořadí v abecedě tedy může ovlivňovat školní úspěšnost.
Oproti tomu americká studie z roku 2007 na sérii výzkumů ukázala, že studenti s příjmením začínajícím na A či B dosahují lepších výsledků nežli jejich spolužáci, jejichž příjmení začíná na C či D. Podle autorů se jedná o podvědomé přibližování se vlastnímu jménu – zámořský systém klasifikace využívající hodnocení písmeny (kdy „A“ odpovídá naší „jedničce“) tedy motivuje studenty se jmény na začátku abecedy k lepším výkonům.
Jméno versus úspěch v práci
Pokud se ze školních lavic přesuneme do pracovního prostředí, můžeme doporučit používání iniciály prostředního jména. Studie z roku 2014 na základě několika různých výzkumů zjistila, že pouhé zapojení jednoho písmenka do jména působí dobře z hlediska statutu a intelektuálních schopností. Jinými slovy, lidé vás budou považovat za chytřejší a schopnější.
Obdobně i zajímavý čínsko-americký výzkum přišel s neotřelým tvrzením, že u ředitelů firem (CEO) je neobvyklost jména spojená se specifickým vedením celé firmy, což danou značku následně odlišuje od konkurentů. Pokud bychom úspěch nějaké organizace dávali pouze do souvislosti se jménem jejích představitelů, jednalo by se samozřejmě o extrémní zjednodušení, nabízí se však logičtější interpretace: Lidé, kteří žijí s unikátním jménem, nejspíš museli v životě překonat úskalí, s nimiž se žádný Jan Novák vypořádávat nemusel; a možná v důsledku také uvěřili vlastní výjimečnosti a jedinečnosti, což se následně propsalo do odvážné manažerské strategie.
Výzkumníci ze Stockholmské univerzity v roce 2006 zkoumali, jaký vliv má jméno imigrantů na jejich pracovní uplatnění v cizí zemi. K tomuto účelu sledovali výši výdělku u imigrantů, kteří si po příchodu do Švédska změnili jméno na seversky (či alespoň neutrálně) znějící, a srovnali jej s těmi, jež si ponechali své původní jméno. Data ukázala nečekaně velký rozdíl, konkrétně 26 procent, ve výdělku obou skupin – a lépe na tom samozřejmě byli ti, kteří se svého původního jména vzdali. Nejen exotický vzhled, ale i kulturně nestandardní jméno tedy může vést k horšímu zacházení, pracovnímu uplatnění a nakonec i k nižšímu výdělku jedince.
Křestní jméno i příjmení jsou tedy nezanedbatelnými faktory v tom, jak nás druzí přijímají a obecně jakou součástí společnosti se staneme. Na jednu stranu je samozřejmě nepříjemné být souzen podle atributu, který jsme si nemohli zvolit, zároveň se však jedná jen o jedno z mnoha kognitivních zkreslení, jimž lidé podléhají – utváření zkratkovitých závěrů je při nedostatku informací zcela běžný postup.
ZDROJ: Wiley Online Library