Jména Eliška a Jakub jsou u nás stále nejoblíbenější. Kde se vzala?

Český statistický úřad stejně jako každý rok zveřejnil žebříček popularity jmen – tedy která jména dávají rodiče novorozeňatům nejčastěji. Výsledky asi překvapí málokoho, téměř se totiž neliší od zjevných trendů posledních let. Už popáté v řadě se nejoblíbenějším jménem pro dívky stala Eliška, mezi chlapci dominuje Jakub – také dlouhodobě, jelikož pouze jednou za posledních osm let ho předběhl Jan. Stupně vítězů u chlapců doplňuje ještě Tomáš, mezi dívkami se Elišce dívají na záda Anna a Adéla. Proč ale mají Češi v oblibě zrovna tato jména?

Oblíbenost se dědí

Částečnou odpověď nabízí dědičnost – tentokrát však ne genetika, o níž často píšeme, nýbrž přenesení jména rodiče na dítě. Stojí za pozornost, že rodiče jsou při výběru mužských jmen mnohem konzervativnější nežli u těch dívčích. Celých 16 procent chlapeckých jmen je poděděných po otci, což koresponduje s tím, že i mezi nimi je převaha Janů a Tomášů – je nasnadě, že do hegemonie těchto jmen je pak těžké proniknout. Zato dívky podědí jméno jen ve čtyřech procentech případů, což se opět projevuje v tom, že nejčastější jména matek jsou Lucie, Kateřina či Jana – tedy oproti Eliškám, Annám i Adélám něco úplně jiného.

Původ Jakuba a Elišky

Jakub je odvozen od hebrejského tvaru Jákob, označujícího patu. Ano, opravdu část těla. V Bibli se totiž píše o prvním muži tohoto jména, patriarchovi Jákobovi, který byl pojmenován podle toho, že svého staršího bratra-dvojče Ezaua držel při porodu za patu. Navíc se tento tvar používá i pro označení druhorozeného dítěte. Což sice nezní kdovíjak honosně, ale musíme si připomenout historickou úlohu právě tohoto Jákoba, prvního svého jména (abychom připomněli jazyk Hry o trůny). Jákob byl třetím praotcem židovského národa a stal se otcem dvanácti synů – zakladatelů dvanácti kmenů Izraele. Jedná se tak nejen o jednu ze zásadních postav Bible, ale (a to především) i izraelského národa, jenž se později rozšířil po celém světě. Podle českého ekumenického překladu navíc jméno Jákob znamená „úskočný“, ale do toho se raději hlouběji pouštět nebudeme…

A jak se to má s Eliškou? Ta také pochází z hebrejštiny, tentokrát z tvaru Eliševah značícího „Bůh je má přísaha“ či „Bůh je má hojnost“. Religiózní podstata je tedy zcela nezanedbatelná i zde. Zajímavá je i alternativa tohoto jména, jež je u nás o poznání méně populární – Alžběta. Oba tvary znějí sice odlišně, ale například v angličtině mají jen jeden ekvivalent – Elizabeth – a jeho odvozeniny jako Eliza či Lisa. Toto jméno je navíc populární po celém světě a snad v každém světovém jazyce a národu můžeme najít jeho variaci. Z toho lze usoudit, že za popularitou našich nejčastěji dávaných jmen stojí především jejich dlouhá tradice a mezinárodní pochopitelnost.

Text: MS