Jak vypadalo zatmění krvavého Měsíce nad Českem?

Obyvatelům severní polokoule se v noci na neděli naskytla příležitost pozorovat ne zcela obvyklý jev souběhu úplného zatmění Měsíce a takzvaného superúplňku, při němž měl souputník Země netradiční načervenalou barvu. Nadšence přiměl sledovat noční oblohu jak v Severní Americe, tak v Evropě, severní Africe a západní Asii.

Kombinovaný jev, který se podle agentury AP naposledy vyskytl v roce 1982 a zopakuje se v roce 2033, byl pozorovatelný i na území České republiky zhruba mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní. Zájem o jeho sledování byl podle mluvčího Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavla Suchana velký. Například do hvězdárny ve středočeském Ondřejově přišly navzdory nepřízni počasí desítky lidí.

V centru New Yorku, nad kterým bylo jasné nebe, se v ulicích shromáždily k pozorování úkazu davy lidí. Řada z nich se pokoušela vyfotit Měsíc svým chytrým telefonem. Obyvatelé Washingtonu měli smůlu, neboť vesmírné těleso částečně zakrývaly mraky.

Měsíc se v prvních ranních hodinách nacházel nejblíže Zemi, proto se podle agentury AFP jevil o 30 procent zářivější a o 14 procent větší než obvykle. Země, Slunce a Měsíc se navíc dnes ocitly v jedné ose, takže Měsíc, který sám o sobě nezáří, nebyl osvětlen Sluncem, nýbrž slunečními paprsky, jež se lámaly v zemské atmosféře. Tím získal zvláštní načervenalé zbarvení.

Měsíc obíhá kolem Země po eliptické dráze, což znamená, že se jeho vzdálenost od mateřské planety pravidelně mění. V nejzazším bodě se vzdálí až na 405 000 kilometrů, zatímco v nejbližším bodě se přiblíží na 363 000 kilometrů.

Vědci upozorňují, že superúplněk by si lidé neměli plést s iluzí velkého Měsíce. Souputník Země se totiž zdá být větší, nachází-li se pro pozorovatele nad horizontem, než když je výš na nebi.

ČTK