Jak ve skutečnosti vypadala Helena Trójská? Kontroverze stranou, pojďme si projet tvrdá fakta

Krása Heleny Trójské stála podle Homéra u počátku deset let trvající krvavé války mezi Řeky a Trójany, protože jakmile ji trójský princ Paris spatřil, zamiloval se do ní – a přestože už byla vdaná, odvezl si ji domů. Jestli to bylo s jejím souhlasem (nebo šlo o únos), nechme stranou; Homér nepsal policejní protokol, ale poezii.

Záhady a konspirace

Paula McCartneyho po smrti nahradil dvojník? Bláznivá konspirační teorie se řeší desítky let, důkazy jsou komické

Popis, lingvistika a kánon

V eposech Ilias a Odyssea, které jsou zároveň nejstaršími popisy Heleniných rysů, jsme zvyklí číst, že Helena byla „běloruká“, měla krásné světlé vlasy a oči temné jako moře. Tohoto popisu se držely i mnohé pozdější portréty, které Helenu ukazují jako modrookou blondýnu.

Zřejmě proto vyvolalo v poslední době tolik kontroverzí, když se v souvislosti s připravovaným filmem Christophera Nolana Odyssea začalo hovořit o možnosti obsazení této postavy keňskou herečkou Lupitou Nyong’o, která je sice opravdu krásná, ale tato kritéria zrovna nenaplňuje.

Čtěte také: PŘEHLEDNĚ: Prezidenti, modrá krev i české modelky. O kom se píše v Epsteinových spisech?

Jenže hateři na sociálních sítích si neuvědomují dvě zásadní věci. Zaprvé, hodně se toho mohlo ztratit v překladu. Slovo „ξανθή“ (xanthē) totiž může znamenat větší škálu barev vlasů než jen blond, dokonce i hnědý odstín. A výraz „κυάνεος“ (kyáneos) zase podle řeckých odborníků na lingvistiku a historii řeckého jazyka daleko pravděpodobněji popisoval oči mimořádně tmavé, zřejmě hnědé.

Záhady a konspirace

Turkům byl ukraden obrovský poklad. Následně ho Sověti ukradli Němcům a nechtějí ho vrátit

Mykénské a minojské fresky, tedy umění z doby, kam by příběh o Tróji zhruba patřil, taky vnášejí pochybnosti o tom, nakolik se na Homéra lze spolehnout. Muže tehdy zcela běžně malovali tmavší a ženy světlejší, podobně jako ve staroegyptském umění, a s barvou jejich pleti to mělo pramálo společného. O tom koneckonců historici hovoří i v souvislosti s jinými historickými postavami, třeba s Kleopatrou, jak jsme psali v tomto článku.

A pochybnosti vyvstávají, i když se podíváme na genetiku. Moderní genetické studie obyvatel Egejské oblasti z doby bronzové ukazují směs původních lovců a sběračů a raných zemědělců z Anatolie. Nejčastější kombinací u nich byla olivová až světle hnědá pleť, tmavé vlasy a hnědé oči. Světlejší vlasy nebo oči byly rozhodně výjimkou, takže jak uvádí server Sententiae Antiquae, pokud by Helena byla skutečná, pravděpodobně by připomínala současné obyvatele Středomoří.

French School (Attributed to Enrico Fanfani, 1824-1885)

Helen of Troy, n/d, oil on canvas, 94x67 cm#art #painting #history pic.twitter.com/Yd0kTTHywg

— Astrid (@pixelpulse1020) July 18, 2025

A to je samozřejmě ta druhá zásadní věc – Helena je mytologická postava, o jejíž existenci neexistují žádné archeologické ani písemné důkazy. Její podoba, stejně jako její krása, je literární konstrukce, symbol touhy, konfliktu a lidské slabosti, a je úplně jedno, jestli ji někdo vyobrazí blonďatou a modrookou, černovlasou a hnědookou anebo modrou s puntíky. A protože antičtí Řekové neuvažovali o rase tak, jak ji chápeme dnes, a lidi rozlišovali podle jazyka, kultury a původu, ne podle barvy kůže, je jakýkoli spor o Helenině rase úplně nesmyslný.

Zdroj: Sententiae Antiquae, Times of India, Royalty Now

Video, které jste mohli minout: Česko varuje před silně smrtícím virem. Lék dosud neexistuje, příznaky začínají nenápadně