19. ledna 2019 06:00

Jak se dá poznat váš věk? Podle toho, co máte ve střevech

Ne vrásky, ne stařecká pigmentace, ale střevní mikroflóra vás prozradí. Jenže... ukazujte to někomu.

Co máme ve střevech?

Nabízí se logická a poněkud páchnoucí odpověď na otázku, co máme ve střevech. Jenže zatímco produkty našeho trávení střevy jen projdou, tak střevní mikroflóra tvořená stovkami druhů organismů, zejména bakterií, tam zůstává. V lidských střevech je přibližně 1013–1014 bakterií, přičemž buněk lidského těla je asi 1013. Jinými slovy, bakterií v lidském těle je stejně či až desetkrát více, než lidských buněk samotných, přičemž ve střevě žije asi 500 druhů mikroorganismů. Dominantními mikroorganismy v tlustém střevě jsou bakterie, jež ve výsledku tvoří 60 % hmotnosti stolice. O situaci, kdy se tyto bakterie z výkalů injikují jinému pacientovi, jemuž se podobné střevní výstelky nedostává, jsme už v minulosti psali. Teď se ukazuje, že střevní mikrobiom na člověka prozrazuje nejen jeho zdravotní stav, ale i věk.

Stolice a stáří

Disponujeme první metodou, která umí určit stáří jedince,“ cituje deník E15 autory studie a obecně se metoda považuje za převrat v identifikaci stáří podle střevního mikrobiomu. O něco podobného se vědci pokoušeli i v minulosti, jenže s mnohem horším výsledkem. „Dosavadní modely pracující s počítačovým odhadem stáří jedince podle mikroflóry byly jen o necelých 5% přesnější než nahodilé tipování,“ tvrdí Carly Casella. Výsledky současné studie ukazují, že věk se dá, odhadnou s chybou 3,9 roku, což je stejně přesné, a možná dokonce přesnější, než odhad, kdy se podíváme člověku do tváře a věk tipujeme. Vědci použili ke studii 1 165 zdravých jedinců, celkem pracovali s daty 3 663 vzorků střevních mikrobiomů. Základem je, že v průběhu věku se střevní biom mění, zatímco kojenci dostávají některé látky v průběhu kojení a jejich střeva rozkládají jen mateřské mléko a v průběhu dalších měsíců se střevní biom přizpůsobuje změně stravy, tak staří lidé mají druhově odlišnou skladbu bakterií. Jakkoliv to vypadá, že vědci pracovali s výkaly, pravdou je, že využili data z veřejných databází, které zpracovávala jimi vytvořená neurální síť nazvaná Permutation Feature Importance (PFI). PFI je algoritmus, který počítá důležitost skóre pro každou z proměnných funkce datové sady.

Otázkou je, do jaké míry se objev promítne do starosti o mikrobiom. Snaha „vypadat mladší“ je totiž v současné euroatlantické společnosti extrémně silná. Ostatně kosmetický průmysl o tom ví své. Celá studie je k dispozici online. Text: Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom