Jak se dá poznat váš věk? Podle toho, co máte ve střevech

Co máme ve střevech?

Nabízí se logická a poněkud páchnoucí odpověď na otázku, co máme ve střevech. Jenže zatímco produkty našeho trávení střevy jen projdou, tak střevní mikroflóra tvořená stovkami druhů organismů, zejména bakterií, tam zůstává. V lidských střevech je přibližně 1013–1014 bakterií, přičemž buněk lidského těla je asi 1013. Jinými slovy, bakterií v lidském těle je stejně či až desetkrát více, než lidských buněk samotných, přičemž ve střevě žije asi 500 druhů mikroorganismů. Dominantními mikroorganismy v tlustém střevě jsou bakterie, jež ve výsledku tvoří 60 % hmotnosti stolice. O situaci, kdy se tyto bakterie z výkalů injikují jinému pacientovi, jemuž se podobné střevní výstelky nedostává, jsme už v minulosti psali. Teď se ukazuje, že střevní mikrobiom na člověka prozrazuje nejen jeho zdravotní stav, ale i věk.

Stolice a stáří

„Disponujeme první metodou, která umí určit stáří jedince,“ cituje deník E15 autory studie a obecně se metoda považuje za převrat v identifikaci stáří podle střevního mikrobiomu. O něco podobného se vědci pokoušeli i v minulosti, jenže s mnohem horším výsledkem. „Dosavadní modely pracující s počítačovým odhadem stáří jedince podle mikroflóry byly jen o necelých 5% přesnější než nahodilé tipování,“ tvrdí Carly Casella. Výsledky současné studie ukazují, že věk se dá, odhadnou s chybou 3,9 roku, což je stejně přesné, a možná dokonce přesnější, než odhad, kdy se podíváme člověku do tváře a věk tipujeme. Vědci použili ke studii 1 165 zdravých jedinců, celkem pracovali s daty 3 663 vzorků střevních mikrobiomů. Základem je, že v průběhu věku se střevní biom mění, zatímco kojenci dostávají některé látky v průběhu kojení a jejich střeva rozkládají jen mateřské mléko a v průběhu dalších měsíců se střevní biom přizpůsobuje změně stravy, tak staří lidé mají druhově odlišnou skladbu bakterií. Jakkoliv to vypadá, že vědci pracovali s výkaly, pravdou je, že využili data z veřejných databází, které zpracovávala jimi vytvořená neurální síť nazvaná Permutation Feature Importance (PFI). PFI je algoritmus, který počítá důležitost skóre pro každou z proměnných funkce datové sady.

Otázkou je, do jaké míry se objev promítne do starosti o mikrobiom. Snaha „vypadat mladší“ je totiž v současné euroatlantické společnosti extrémně silná. Ostatně kosmetický průmysl o tom ví své. Celá studie je k dispozici online. Text: Topi Pigula