Kde se schovat před jaderným výbuchem? Nová studie odhalila nejbezpečnější i nejhorší místa

Ocitnout se v blízkosti jaderného výbuchu je jeden z nejhorších možných osudů, které mohou člověka potkat. Radiace s sebou přináší obrovské zdravotní riziko i na velkou vzdálenost, ovšem tím se člověk začne zabývat až ve chvíli, pokud přežije samotný výbuch. A samozřejmě tlakovou vlnu, která může vytvořit tak silné vzdušné proudy, že člověka vymrští do vzduchu a způsobí mu fatální zranění. Z tohoto důvodu je tím nejbezpečnějším místem, kde se můžete během výbuchu atomové bomby nacházet, to nejvzdálenější možné, ač to může znít banálně.

Prosté, ale mnohdy nedostižné

S tímto závěrem přišel univerzitní profesor Dimitris Drikakis z Nikósijské univerzity na Kypru ve své studii zveřejněné v časopise Physics of Fluid. Smyslem Drikakisovy práce však nebylo konstatovat zjevnou skutečnost, ale dále se zabývat tím, kam by se měl člověk ukrýt v případě jaderného výbuchu, pokud se nenachází ani v místě dopadu, ani v bezpečné vzdálenosti. Konvenční uvažování vede k tomu, aby se člověk schoval v podzemí nebo silné budově, a právě proto Drikakis a jeho kolega ze zmíněné univerzity Ionnis Kokkinakis tyto možnosti podrobili bližšímu zkoumání.

"Primary danger to human survivability in indoor spaces becomes the extreme high-speed winds that enter through the various openings in the building, e.g., windows" - I. W. Kokkinakis & D. Drikakis, Nuclear explosion impact on humans indoors, Phys. Fluids 35, 016114 (2023). pic.twitter.com/wdWf9NoU9N

— nukegate.org (@Nukegate) January 19, 2023

V rámci studie simulovali výbuch jaderné bomby, resp. následující tlakové vlny, aby zjistili, jakým způsobem se šíří v budovách a zda jsou výše popsané úvahy ohledně bezpečného krytu správné. Díky pokročilým počítačovým modelům byli schopní spočítat rychlost proudění vzduchu a určili nejlepší a nejhorší místa, na jakých se v budovách můžete během výbuchu nacházet. Zjistili, že pouhá přítomnost v robustní železobetonové konstrukci nestačí k eliminaci všech rizik. Malé plochy mají potenciál zvýšit rychlost proudění vzduchu a zapojení tlakové vlny způsobuje, že se vzduch následně odráží do stěn a zakřivuje se v zatáčkách.

Ani v budovách není bezpečno

V nejhorším případě může podle studie vyvinout sílu, která je až 18 násobkem hmotnosti dospělého člověka, takže vymrštění těla do vzduchu a jakýkoliv náraz by mohl způsobit vážná zranění. „Nejnebezpečnějšími místy v interiéru, kterým je třeba se vyhnout, jsou okna, chodby a dveře,“ říká Kokkinakis. Lidé by se proto měli od těchto míst držet dál a klidně se postavit třeba do rohu odvrácené stěny od výbuchu, pokud existuje taková možnost. Autoři rovněž zdůrazňují značnou ostražitost a nutnost rychlého přesunu na bezpečné místo, protože mezi výbuchem a rázovou vlnou je jen velmi krátké okno.

Pak je samozřejmě nutné sledovat úroveň radiace a dbát na zvýšenou bezpečnost, protože po výbuchu může dojít k poškození elektrického či plynového vedení a budovy se mohou rázem stát velmi nebezpečným místem. Autoři studie tvrdí, že znalost základních principů, způsobu výbuchu či šíření tlakové vlny, může zabránit zraněním a usměrnit záchranné práce. Oba autoři studie ale samozřejmě doufají, že jejich rady nebude nikdy nutné využít.

Zdroj: Interesting Engineering