Ideální je zalehnout na zádech, nejhorší na břiše. A jak spíte vy?

Biologická nesouhra – aneb co ovlivňuje spánek

Není pochyb o tom, že je spánek pro lidské zdraví neuvěřitelně důležitý. Důležitý je nejen spánek dostatečně dlouhý, ale také dostatečně kvalitní. A nejde přitom pouze o splnění těchto podmínek. Lidskému tělu prospívá dodržení vhodného spánkového plánu, který je v souladu s tělesnými hodinami nebo cirkadiánním rytmem. Naše vnitřní hodiny totiž ovlivňují každý biologický proces v našem těle: od spánku přes jídlo až po krevní tlak. Podstatu a molekulární mechanismy těchto rytmů odhalili Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young, kteří za své výsledky dostali v roce 2017 Nobelovu cenu. Pokud naše společenské hodiny nesouhlasí s těmi biologickými, tato biologická nesouhra může mít přímý vliv na naše zdraví.

Ostatně známé příklady nemusíme hledat nijak složitě. Například když cestujeme na dlouhé vzdálenosti, brzy se dostaví únava a poruchy spánku („tryskáčový syndrom – leg jat“), které zapříčinila rychlá změna několika časových pásem. Příkladů je ovšem mnohem víc. Tak třeba i pouhá hodinová změna času některým nám příliš nesvědčí anebo sledování napínavého filmu do brzkých ranních hodin se na našem těle druhý den negativně projeví. Takto nelibě reaguje naše tělo a mysl proto, neboť jsou naše cirkadiánní rytmy přizpůsobeny různým fázím dne tak, aby regulovaly a synchronizovaly naše hormony, chování, spánek, tělesnou teplotu a metabolismus. Pokud člověk tyto nesoulady často opakuje, své tělo prokazatelně vystavuje větší šanci vedoucí k rozvoji cukrovky, rakoviny a jiným onemocněním.

Spíte dobře?

Věda nám tedy jasně říká, že pokud budou naše rytmy nesynchronizovány, nálada nemusí být druhý den zrovna nejlepší. Ovšem ani dostatečný spánek a brzké ulehnutí do voňavých peřin nestačí, neboť i poté hrozí ranní únava a podráždění. Velká důležitost je připisována zejména spánkové poloze. Shelby Harrisová, odbornice na léčbu spánku a profesorka působící na Lékařské fakultě Alberta Einsteina, uvedla, že pokud pro vás není vaše spací pozice ideální, můžete učinit jednoduchý krok, abyste svoji situaci změnili k lepšímu. Ale nebojte, nejde o nic náročného.

Nespěte na břiše

Podle neziskové organizace National Sleep Foundation, která svojí činností podporuje veřejné povědomí o spánku, spí většina lidí na svých bocích. Tyto pozice ovšem nejsou žádoucí, protože mohou způsobit bolest ramen a kyčle. Ovšem za absolutně nejhorší pozici je považováno spaní na břiše, kterému holduje přibližně 7 procent populace. Vzniklý tlak působí na žaludek, který může způsobit necitlivost a brnění některých částí těla včetně bolesti svalů a kloubů. Také spaní na pravé straně může dokonce zhoršit pálení žáhy, protože se sval v jícnu (držící kyselinu v žaludku), uvolní a kyselina následně způsobí pocit pálení. Usínání na levém boku ale na sval nijak nepůsobí a k nepříjemnému pálení tak nedochází. Pokud se u vás pálení žáhy projeví, profesorka Harrisová mimo usínání na zádech doporučuje použít dostatečně tlusté polštáře, které jsou schopny podepřít vaši hlavu. Kromě hlavy považuje za nezbytné zastrčit polštář pod kolena, čímž ještě podpoříte dolní část zad.

Ideální spánková poloha

Za nejlepší spací pozici bylo označeno usínání na zádech, což je obvyklý rituál přibližně 8 procent lidí. Právě spaní na zádech vede ke snížení bolesti a nezpůsobuje ani pálení žáhy, protože je hlava vyvýšená nad hrudníkem. Poloha na zádech ale zvyšuje riziko chrápání. Ale pozor, vaše spánkové návyky není potřeba měnit za každou cenu. „Přestože se spaní na zádech obvykle doporučuje, komfort je klíčový,“ dodává Harrisová.

Obecně tedy radí, aby každý člověk spal v takové poloze, která mu vyhovuje a ráno se cítí svěží a odpočatý. Odbornice také doporučila několik zajímavých rad, jakými můžete své špatné návyky změnit. Pro umírnění vrtění doporučuje vyskládat polštáře po obou stranách těla. A pokud nezabere ani „polštářová obkládka“, Harrisová radí všít tenisový míček do noční košile: pokud se otočíte, způsobené nepohodlí vás jednoduše přinutí vrátit se do jiné polohy.

Text: Petr Smejkal