Gruzínci chtějí na Marsu jako první pěstovat víno

Hudbu z Marsu už známe. Co teď víno z Marsu?

Gruzie, pyšná na svou tisíciletou vinařskou tradici, se rozhodla, že ji prodlouží mimo Zemi. Tato kavkazská země se totiž chce stát prvním státem, který bude pěstovat víno na suchých pláních Marsu. Taková myšlenka se může zdát fantastická, ale Gruzínci chtějí studovat možnosti pěstování na planetě, kam zamýšlejí Američané v nadcházejících desetiletích vyslat člověka. Jejich cílem je rovněž přizpůsobit pozemské zemědělství důsledkům oteplování klimatu.

"Gruzínci byli v historii první, kdo pěstoval víno. Dnes se chceme stát průkopníky vinařství na jiné planetě," řekl agentuře AFP spoluzakladatel tohoto ambiciózního projektu Nikoloz Dobordžunidze.

Gruzie má ambice... a bakterie

Tým gruzínských vědců a podnikatelů reaguje na výzvu amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) umožnit trvalou přítomnost lidí na Marsu. Cílem je vyprodukovat ve skleníku odrůdy vína, které by se mohly pěstovat na rudé planetě. Tím by gruzínské vinařství získalo meziplanetární dimenzi.

Projekt byl nazván IX Millenium a zastřešuje ho konsorcium zahrnující gruzínskou agenturu pro kosmický výzkum, Obchodní a technologickou univerzitu ve Tbilisi, Národní muzeum a firmu Space Farms.

NASA chce do 25 let poslat obydlený vesmírný koráb na čtvrtou planetu měřeno podle vzdálenosti od Slunce, zatímco miliardář Elon Musk a jeho společnosti SpaceX chtějí na Mars letět s lodí Starship.

Jedna z vědkyň zapojených do gruzínského projektu, bioložka Marika Tarasašviliová, vyvíjí bakterii, která by mohla přeměnit suchý a prašný povrch Marsu v úrodnou půdu. Říká, že už dosáhla významných výsledků.

Vědci sbírali bakterie z gruzínských regionů a využívali "extrémních ekosystémů", včetně pramenů teplé vody. Tvrdí, že vypěstovali kmeny bakterií schopné odolávat krutým podmínkám na Marsu. Do budoucna chtějí změnit půdu na Marsu, kde není život, v půdu, na níž by příští osadníci mohli dokonce pěstovat rostliny, říká Tarasašviliová.

Space farm

Vědci rovněž testují povrch 525 odrůd vína rostoucích v Gruzii, aby zjistili, která bude nejlépe odolávat vysoké úrovni ultrafialového záření na povrch Marsu. Podle předběžných výsledků jde zřejmě o rkaciteli, jednu z nejstarších známých odrůd vinné révy, z níž se vyrábí bílé víno s akcenty zeleného jablka.

"V budoucnosti si osadníci na Marsu budou moci pěstovat rostliny přímo v půdě Marsu. Nejprve však musíme vytvořit model kontrolovatelného a trvanlivého skleníku," vysvětluje zakladatelka společnosti Space Farms Tusia Garibašviliová, která se na projektu podílí.

Space Farms vyvíjí zemědělskou laboratoř, která by se měla stát ideální technologií pro budoucí zemědělství na Marsu. Rostliny v laboratoři ve Tbilisi rostou vertikálně v prostředí s kontrolovanou teplotou, světlem a vlhkostí.

Příští etapou bude testování odrůd gruzínského vína v prostředí simulujícím Mars, v laboratoři, která se nyní staví při Obchodní a technologické univerzitě ve Tbilisi.

"Rostliny budou vystaveny mrazu, vysoké úrovni radiace a oxidu uhelnatého, stejně jako silnému atmosférickému tlaku," vysvětluje rektorka univerzity Nino Enukidzeová.

"Kromě snění o Marsu naše pokusy přinášejí životně důležité informace v době, kdy je lidstvo konfrontováno se změnami životního prostředí. Budeme schopni identifikovat a pěstovat zemědělské plodiny odolávající problémům vyvolaným klimatickými změnami," dodává.

Text: ČTK