GMO byl jen počátek - příští velká kontroverze se jmenuje CRISPR. Jak změní svět?

Geneticky modifikovaná ryba/jablko

Kontroverze zítřka již dnes!

Nejnovější nástroj na editaci genů jménem CRISPR/Cas9 je všeobecně přijímán jako technologie, která změní svět. Za pouhé 4 roky od svého vyvinutí CRISPR otevřel nové možnosti výzkumu lidského DNA, léčby genetických chorob i rakoviny. Nové objevy se díky němu objevují doslova každý den - loni vyšlo na toto téma přes 10 tisíc studií! Zároveň se ovšem začínají vyskytovat i plány aplikace CRISPR mimo medicínu - a historie ukazuje, že se bude jednat o příští velkou kontroverzi, který zastíní i tu s GMO potravinami.

Chirurgická přesnost

Hlavní výhodou CRISPR oproti předešlým systémům editace genů, které v podstatě spočívaly ve střílení kusů DNA do buněk s nadějí, že se jich tu pár uchytí, je jeho preciznost. Dovede totiž pomocí řetězce ribonukleové kyseliny přesně zacílit na konkrétní část šroubovice DNA, kde pomocí enzymu nukleázy "vystřihne" specifickou část genetické informace, anebo po její bok naopak vloží informaci novou.

V praxi jde o specifičnost a rychlost, které starší metody nebyly schopné, což limituje i riziko nepředpokládaných problémů souvisejících s genovou terapií. CRISPR je navíc velmi levný - dovede ho v podstatě používat i vysokoškolský student daného oboru. Editace jednoho genu, která dříve zabrala týdny, měsíce či roky - vědci si přitom nemohli být jistí výsledkem, protože GMO plodiny museli nechat vyrůst a otestovat - nyní trvá klidně jen několik dnů. Krom vstřícnosti soukromníkům to mimo jiné znamená konec drahých patentů GMO plodin, kterými se nechvalně proslavila korporace Monsanto.

Vedle medicíny se rychle začínají objevovat i vize na aplikace CRISPR například do modifikace zemědělských plodin a potravinářství. I když by taková plodina technicky vzato byla stále "GMO", neboli geneticky modifikovaná, pojem "GMO" je využíván spíše pro minulou generaci modifikací, kterým pro názory kritiků dal negativní význam. Dá se ovšem odhadnout, že i řádově přesnější modifikace pomocí CRISPR vzbudí velký rozruch.

Nová generace potravin

Vytvořit "staré" GMO plodiny rezistentní vůči hmyzu či disponující možností nést více vitamínů jsou to nejmenší, co CRISPR umí. Mluví se nově například o tom, že se plodinám pomocí CRISPR dodá schopnosti vzrůst ve vyšší nadmořské výšce, dorůst jen do určité velikosti, odolnosti vůči suchu či chladu, ale i možnosti odstranit z arašídů gen odpovědný za lidskou alergickou reakci vůči nim. To celé s využitím genů, které jsou již v rostlinách přirozené přítomné.

CRISPR může zachránit i banány odrůdy Cavendish, které vymírají kvůli šíření plísňového onemocnění. A posuneme-li se do živočišné říše, CRISPR může vytvořit dobytek odolný vůči nemocem, u něhož se producenti nebudou moct vymlouvat na nutnost krmení antibiotiky. Benefity pravděpodobně čítají tolik dalších nápadů, že je zbytečné je sem vypisovat. A přesto lze předpokládat, že se proti aplikaci CRISPR podobně jako z GMO zvedne lavina kritiky.

I přes objektivní výhody CRISPR některé ze společností, které s editorem pracují, totiž odmítají GMO nálepku. Dle jejich definice se totiž vztahuje jenom na starý typ editování, nikoliv nový, který pracuje na zcela jiném principu a mnohdy ani nepřidává nový gen, jenom eliminuje starší defektní. Těžko tuto logiku rozporovat, u kritiků GMO však působí jenom jako snaha vyhnout se starším regulacím. Válka je tak na spadnutí.

Bylo by navíc naivní očekávat od řady kritiků racionální přístup k nové technologii. Prakticky všechny studie vlivu škodlivosti “starého” GMO na lidský nebo zvířecí organismus totiž nepotvrdily negativní vlivy. Výjimečně mohlo dojít na excesy, GMO krmivo je však již dnes dominantním krmivem v Severní i Jižní Americe, aniž by vyústilo v apokalypsu. Spíše než pro objektivní důvody tak lidé GMO nevěří z instinktu - obav z nadvlády, nové technologie, přirozené zneužití "božských" schopností.

Právě pro revoluční možnosti CRISPR bude panika z něj pravděpodobně ještě daleko výraznější než v případě GMO.

Ladislav Loukota