Hmyz jako zbraň: tady jsou geneticky modifikovaní moskyti!

Na otázky, zdali by bylo dobře zcela vyhubit komáry přenášející nebezpečné choroby, se neodpovídá snadno. Na jednu stranu by se jednalo každoročně o záchranu desítek, možná i stovek milionů životů, na druhou stranu jde přece jen o jakési „hraní si na Boha“.

Zatímco ochranářské organizace bojují o co nejbohatší genetickou diverzitu a zasazují se o záchranu každého brouka, farmaceutická firma Oxitec se sídlem v Oxfordu se pokusila vymýtit nebezpečné komáry pomocí vypuštěných komářích mutantů. V jejich laboratořích vznikli geneticky modifikovaní jedinci druhu Aedes aegypti, jimž byla přidělena zkratka OX513A.

Jsou „naprogramováni“ tak, aby se nedožili dospělosti. Princip je poměrně jednoduchý, pokud by se zmutovaným samečkům podařilo spářit se samicemi, samozřejmě čím více, tím lépe, v další generaci počet komárů klesne. Nová generace se tak prostě nedočká dospělosti. Komár tropický, jak zní český název daného druhu, přenáší horečku dengue. Tu můžete získat v celé řadě zemí – od Thajska po Brazílii – a nejeden cestovatel s ní má neblahou osobní zkušenost. Horečka dengue je akutní infekční onemocnění vyvolané arboviry skupiny B a patří mezi nejčastější horečnaté tropické nemoci. Nejedná se o žádnou „rýmičku“, ale o nemoc, které každoročně podlehne 40–50 000 lidí.

Hmyz jako zbraň

Brazílie se tak stala první zemí na světě, která povolila použití geneticky modifikovaného hmyzu. Akci inicioval Jorge Solla, ministr zdravotnictví brazilského státu Bahía, v jehož regionu se dengue vyskytuje. Pokusy se zmutovanými komáry probíhaly už delší dobu a výsledky jasně ukazují, že tento způsob boje má smysl. V brazilském městě Jacobina, kde jeden z nich probíhal, klesla populace komárů o 79 %.

Války

Nacisti chtěli jako biologickou zbraň použít komáry s malárií

To v praxi znamená, že pro udržení populace komárů v malých městech by tento přístup měl velký význam. Ovšem Thomas Scott, entomolog z University of California, skepticky přiznává, že vyhubit komáry se nepodaří, protože lidé nelikvidují hnízdiště. Vždycky se někde nějaká zapadlá louže či močál na okraji městského areálu najde. Možnosti likvidace horečky dengue jsou v zásadě dvě. Buď masivní používání insekticidů, nebo stejně masivní nasazení geneticky zmanipulovaných komářích samců. Ideální by samozřejmě byla kombinace obou metod. Zatímco pokus v Jacobině jasně ukázal smysl použití komářích mutantů, ve floridském Key West se proti něčemu takovému lidé razantně postavili. V oblasti se po pětašedesáti letech dengue objevila a její možný nástup by se dal komáry OX513A zastavit.

Jenže zhruba 116 000 Američanů podepsalo petici proti tomuto postupu s argumentem, že v tomto příběhu nechtějí hrát roli testovacích potkanů a morčat. „Pokud se něco pokazí, následky by mohly být katastrofální, a to nejen pro lidi, ale i celý ekosystém,“ zdůvodňovala svůj postoj autorka petice Mila de Mier. Pozměňování komáří DNA se může zdát vůči komářím samečkům poněkud nespravedlivé, protože ti se na rozdíl od samic krví neživí.

Takže vyhubit komáry, či nikoli? Chránit světovou genetickou diverzitu, nebo člověka? Když se objevila geneticky mutovaná kukuřice a sója, spustilo Greenpeace mohutnou kampaň. V případě komárů je zatím „ticho po pěšině“. Že by principy „žádné geneticky modifikované organismy“ šly v případě komárů stranou? A pozor! V roce 2010 hlásila první případy tohoto onemocnění i Francie, takže se objevuje už nebezpečně blízko. Poslední epidemie se totiž v Evropě objevila v letech 1927–28 v Řecku.

Text Topi Pigula

Zajímavosti

Žerou vás komáři? Někteří lidé se kousnutí nikdy nevyhnou, zásadní je neškrábat se