Geneticky modifikované potraviny útočí. Spasí nás, nebo vrátí lidstvo do středověku?

Na farmě v americkém státě Oregon rostla odrůda geneticky upravené pšenice, kterou úřady neschválily pro prodej a konzumaci. Informovala o tom na konci května agentura Reuters. Obchodníci s obilím varují, že tento případ může poškodit americký vývoz pšenice.

Ministerstvo zemědělství uvedlo, že zmíněnou odrůdu před lety vyvinul biotechnologický gigant Monsanto. Výhodou tohoto typu pšenice je odolnost vůči totálnímu herbicidu Roundup, který vyrábí rovněž Monsanto. Odrůda se ale nikdy nepoužívala kvůli celosvětovému odporu proti geneticky upravené pšenici.

Podle ministerstva nic nenasvědčuje tomu, že by se upravená pšenice kdy dostala na trh. Podle odborníků nynější případ nicméně může negativně ovlivnit obchodování s touto komoditou, neboť polovina americké úrody pšenice jde na vývoz. Největšímu kupci jsou Evropa, Mexiko, Japonsko, Nigérie, Egypt či Jižní Korea.

Spiknutí? Proč se už dávno neprosadily vynálezy, které mohou změnit svět

Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv podle ministerstva zemědělství už před lety konstatoval, že lidem z této odrůdy nehrozí žádné zdravotní riziko. Monsanto naposledy testoval geneticky upravenou pšenici na polích v roce 2005.

Geneticky modifikovaná odrůda vyrostla na jisté oregonské farmě na poli, kde byla v roce 2012 zaseta takzvaná zimní pšenice. Farmář ji objevil tak, že pole postříkal glyfosátovým herbicidem, ale některá pšenice nečekaně chemickou likvidaci přežila. Vzorky poté odeslal na státní univerzitu a na ministerstvo zemědělství.

Kde je to riziko?

Na první pohled mají geneticky modifikované potraviny samé výhody. Jsou odolné vůči škůdcům a schopné růst i v těch nejtěžších životních podmínkách. Díky tomu klesá cena potravin a hladem tak trpí méně lidí na naší čím dál přecpanější planetě.

Změněné potraviny jsou odolnější vůči herbicidům, různým škůdcům, houbám i virům. To zjednodušuje jejich pěstování a nepřímo tak zvyšuje výnosy. Už se však objevily také plodiny, které jsou k vyšším výnosům přímo upravné. A také už se úspěšně pracuje s rostlinami, které mají po úpravě cizími geny úžasné vedlejší vlastnosti - byly tak vypěstovány například brambory obsahující toxin cholery, které mají po požití stejný efekt jako očkovací látka.

Všechno, co jste chtěli vědět o klonování člověka

To by znělo skvěle, ale samozřejmě to má háček - to připouštějí všichni, i sami pěstitelé a výrobci těchto genetických modifikací. Jde jen o to, jak velké tyto problémy mohou být. Některé už byly prokázány: když chceme, aby rostliny snášely peticidy, mohou se jejich zbytky objevit v rostlinách. Jde třeba o nebezpečný glyfosát, který způsobuje vážné problémy.

Nepravděpodobné, ale možné...

Většina ostatních problémů zatím ještě reálně nevznikla, ale podle kritiků genetických modifikací je velmi pravděpodobné, že přijít musí. A existují už náznaky, že možná přišly... Největším, naštěstí zatím nezaznamenaným rizikem je přenos odolnosti vůči antibiotikům z modifikovaných organismů na bakterie ve střevech. Sice jde o krajně nepravděpodobný scénář, ale pokud by nastal, následky by byly obrovské: najednou by nebyly možné ani ty sebejednodušší operace a vrátili bychom se prakticky do doby před vynálezem antibiotik...