Geologové: Víme, kde hrozí sesuvy svahů, ale neřídíme se tím

Kde hrozí sesuvy svahů, máme v Česku dobře zmapované, ale při stavbách se tím neřídíme, shodli se odborníci na dnešní konferenci v Senátu. Znalosti získané z výzkumů by se podle nich měly projevit hlavně při plánování silnic a dálnic. Dosud k tomu projektanty a stavební firmy nic nenutí, opatření navrhovaná geology jsou pro ně jen doporučující. Nevýhody tohoto postupu se projevily při stavbě dálnice D8. Konferenci pořádal senátní výbor spolu se dvěma ústavy Akademie věd.

Sesuvy zabíjejí i v Česku

"Máme velmi mnoho podrobných znalostí o krajině a o tom, jak riziko sesuvů vypadá, nicméně tyto informace nejsou dostatečně využívány v praxi," uvedla hlavní problém senátorka Jitka Seitlová, místopředsedkyně Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Sesuvy neohrožují jen liniové stavby, ale také domy nebo chatové osady. Jan Blahůt z Ústavu struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) připomněl případ z roku 2013, kdy sesuv smetl chatu na Slapech a způsobil smrt dvou lidí. Jeho kolega Jan Klimeš zase zmínil opakované sesuvy u Nechranické přehrady, které poničily rekreační chaty, nebo obec Maršov u Uherského Brodu, z něhož se část lidí musela už v 60. letech kvůli sesuvům natrvalo odstěhovat.

Rajónové mapy území České republiky, které zachycují minulé sesuvy, jsou k dispozici od 60. let minulého století a byly několikrát aktualizovány. Podle ředitele ÚSMH Josefa Stemberka bylo Československo jedním z prvních států na světě, které začaly systematicky mapovat tato rizika na svém území. Odborníci dokážou do map zanést i to, kde se dají očekávat další sesuvy a kam až by zasáhly. Přesto se tyto informace při stavbách dostatečně nevyužívají. "Prevence je podstatně levnější, než když se řeší důsledky havárií," varoval Stemberk. Podle Klimeše vydal státní rozpočet na sanaci sesuvů v letech 2007 až 2016 nejméně tři miliardy korun.

Právo a pořádek... nefunguje

Jak uvedla Hana Müllerová z Ústavu státu a práva, současná právní úprava má v tomto směru slabiny. Například se podstatné informace o rizicích nepromítnou do územního plánu. Inspirací pro legislativní změnu by podle ní mohla být ochrana před povodněmi a definování nejrizikovějších území, kde nelze stavět. "U sesuvů je nevýhoda, že jsou to lokální záležitosti, takže chybí společenská poptávka, kterou vidíme třeba u povodní. Nezdá se to tak důležité, a až když nastanou škody, začíná být situace řešena," řekla.

Zatím existuje jen metodický pokyn, jak postupovat při stavbách silnic v území ohroženém sesuvem. Vytvořili ho odborníci z Akademie věd, Univerzity Karlovy a České geologické služby pro ministerstvo dopravy. Ministerstvo si ho vyžádalo právě po problémech s D8. "Je evidentní, že poučení na straně státu tu je," uvedl náměstek ministerstva Kamil Rudolecký.

ČTK