Firmy hledají vhodné využití pro odpad při výrobě piva i vína

To, co dříve potravinářské firmy pokládaly za odpad, dnes stále častěji chtějí dále využít. Ze zbytků při výrobě vína tak vzniká za pomoci technologických postupů zpracovaných vědci z Mendelovy univerzity v Brně například hroznová mouka, ze které se pak pečou sušenky. Odborníci hledají i možnosti zpracování pivovarského mláta.

Pivní odpad

"Pivovarské mláto obsahuje velké množství vlákniny a další důležité látky, takže ho lze využít i jinak než jako krmení hospodářských zvířat, což je stále způsob, který převažuje," uvedla v tiskové zprávě Viera Šottníková z Mendelovy univerzity.

Mláto jsou tuhé zbytky po filtraci sladiny. Při uvaření 100 litrů piva vznikne asi 20 kilogramů mláta. "Mláto je velmi vhodnou variantou k obohacení potravin o minerální látky zinek, měď, selen, hořčík, vlákninu, bílkoviny včetně esenciálních aminokyselin, které si lidský organismus nedokáže sám vytvořit," uvedla Šottníková.

Význam vlákniny je podle ní stále podceňován. Pravidelný a dostatečný příjem vlákniny snižuje riziko některých závažných onemocnění. Vědci z Mendelovy univerzity chtějí namleté mláto přidávat do pšeničné mouky a péct z něj sušenky a rohlíky nebo ho přidávat do jogurtů.

Podle Šottníkové se původní odpady při potravinářské výrobě snaží využívat stále více firem. Mláto se vozilo například na pole jako hnojivo. "Situace se mění v posledních letech, kdy do firem přicházejí mladí lidé s novým myšlením. Tuto generaci více zajímá sepětí s přírodou," uvedla Šottníková.

Co mají společného víno a žížaly?

Jednou z firem, která jde tímto směrem a spolupracuje s Mendelovou univerzitou, je Víno Sýkora z Čejkovic na Hodonínsku. "Naše spolupráce začala projektem kalifornských žížal, které dokážou rostlinné zbytky přeměnit na velmi kvalitní humus, kterým vznikají další pozitivní složky pro ochranu révy vinné před parazity a plísněmi," uvedl generální ředitel společnosti Víno Sýkora Michal Bureš. Firma následně začala vyrábět ze zbytků z vinice olej a z této produkce zbyl další přebytek, konkrétně pokrutina jako odpad z lisování.

"Zvažovali jsme, že by pokrutinu dostávala zvířata, ale po rozboru vzorků jsme došli k závěru, že by to byla věčná škoda," uvedl Bureš. Z rozemleté pokrutiny firma díky užitnému vzoru univerzity dělá mouku, která může být i bezlepková a obsahuje velké množství vlákniny. Výsledkem jsou sušenky a tyčinky – ideální samozřejmě k vínu.

Text: ČTK