Finanční pomoc se nedostává k chudým Afričanům, zjistil vědec

Finanční pomoc určená pro rozvoj afrických komunit častěji končí v bohatších částech cílových zemí a jde tak proti dlouhodobému cíli vyrovnávání sociálních nerovností. Ve svém článku to napsal profesor Ryan Briggs z katedry politických věd na polytechnické univerzitě Virginia Tech na základě analýzy rozvojových projektů Africké rozvojové banky a Světové banky z let 2009 a 2010.

Rozdělená Afrika

Briggs rozdělil africký kontinent na více než 10.500 "buněk" a každé přiřadil hodnoty odpovídající místní populaci, úrovni chudoby a množství obdržené finanční pomoci. Analýza ukázala, že více prostředků končí v oblastech, kde je v noci více světla, která jsou blíže velkým městům, případně tomu hlavnímu a kde je nižší úroveň podvyživených dětí. Tento nepoměr prý neplyne z toho, že v bohatších, městských buňkách žije více lidí.

Podle publicistického serveru Quartz je ukázkovým příkladem současného stavu Keňa, kde mají chudší části na severu a severovýchodě mnohem menší počet mezinárodních projektů než bohatší regiony kolem metropole Nairobi a na západě u Viktoriina jezera.

U některých druhů finanční pomoci je zacílení na rozvinutější regiony pochopitelné. "Například dává smysl, že prostředky určené na rozvoj přístavních zařízení poputují do pobřežního města, přestože dané město už relativně prosperovalo," poznamenal Briggs na webu deníku The Washington Post. "Ale pomoc na podporu škol, silnic, zavedení elektřiny, zlepšení hygieny, zdravotnických klinik a dalších cílů by měla mířit do chudších míst uvnitř států. Běžně se tak, zdá se, neděje," pokračuje vědec.

Finanční (ne)efektivita

Role finanční podpory v Africe a její efektivita je dlouho kontroverzním tématem a například ekonomka zambijského původu Dambisa Moyoová s tituly z Harvardu i Oxfordu v minulosti vystupovala proti ní. Světová banka uvádí, že globální chudoba je na ústupu; podle Briggse jsou lidé s extrémně nízkými příjmy stále hůře dosažitelní, neboť drtivá většina z nich bydlí na venkově.

"Pokud chtějí dárci vymýtit extrémní chudobu a snížit nerovnost, budou muset větší díl svých výdajů přesměrovat do míst, kde extrémně chudí lidé žijí. Takováto změna nicméně může znamenat, že celkově zasáhnou menší počet lidí," napsal profesor univerzity v Blacksburgu ve státě Virginia

ČTK