Extáze jako lék? A bude na recept?
Rekreační droga extáze možná najde využití v medicíně. Výzkum už začal.
Extáze na parketu...
Stimulační droga známá odborníkům jako MDMA se běžně objevuje na tanečních parketech. Extáze odbourává zábrany, zvyšuje pocit euforie a snižuje pocit únavy. Tato kombinace je možná příjemná, ale nebezpečná, neboť tělo se sice vyčerpává, ale pocit únavy se nedostavuje, takže se fyzický fond vyčerpává, tělo jede na dluh a dříve nebo později kolabuje.
Po požití se látka vstřebává sliznicí trávicího traktu a krev ji dále roznáší do celého organismu. MDMA z krve filtrují játra a přes ledviny, což je jeden ze zátěžových faktorů pro tyto orgány, a dál je z těla vypuzena močením. Proto je test na přítomnost MDMA nejčastěji na vzorku moči, kdy se požití dá prokázat až 5 dnů po aplikaci drogy. V čem je „síla“ drogy? Extáze zvyšuje hladinu hned několika neuropřenašečů, jde zejména o serotonin, který má vliv na náladu a na chování krevních cév, a dopamin (tzv. hormon štěstí) ovládající ovládá pohyb a náladu.
… a extáze v Nature
Odborný časopis Nature patří mezi nejuznávanější a nejprestižnější časopisy na vědecké scéně vůbec. Před nedávnem v něm vyšla studie ukazující možnosti využití MDMA na léčbu lidí trpících postraumatickou stresovou poruchou. Nemusí jít jen o vojáky vracející se konfliktních oblastí, ale i lidi postižených nenadálou havárií či neštěstím. To v praxi znamená, že pokud by se extáze (znovu) dostala na pořad dne v psychologických a psychiatrických kruzích, mohlo by dojít k jejímu znovuzavedení na další než jen taneční scénu. „Američtí výzkumníci pozorovali již po jediné dávce MDMA totožné chování pokusných myší, jako by se opět nacházely v pubertě – tedy v období těsně po dosažení sexuální zralosti vyznačující se zvýšenými snahami jedince o sociální kontakt,“ napsal deník E15.
Studie s názvem dlouhým názvem Oxytocin-dependent reopening of a social reward learning critical period with MDMA (vědecké články nepotřebují novinářskou zkratku, ale vyžadují faktografickou přesnost) odkazuje na plasticitu mozku, který do sebe nasává nové zkušenosti a prahne po podnětech v době svého „pubertálního“ vývoje. Pokusy na myších ukázaly, že jediná dávka MDMA změnila chování myších dospělců tak, jako kdyby byly mladými, které touží po sociálních kontaktech.
Jakkoliv se nedá pokus na myších, respektive poznatky z něj a priori aplikovat na člověka, otevírá se možný směr dalšího zkoumání. Myší mozek po aplikaci drogy obsahoval větší množství oxytocinu a otevřel okno do doby, která je odpovědná za učení a poznávání. Lidé s posttraumatickou stresovou poruchou se často uzavírají do sebe, mají potíže se získáváním nových sociálních kontaktů, trpí depresemi, což má negativní vliv na kvalitu jejich života.
Tak jako extáze vede ke snadnějšímu sbližování lidí na večírcích, a dokonce je zodpovědná za vyšší sklon k příležitostnému sexu, tak by mohla pomoci lidem uzavřených hluboko v sobě. Text: Topi Pigula