31. března 2023 06:00

Masivní výbuch zabil a zranil přes 6 000 lidí. Podívejte se na explozi, které odolala jen česká stavba

Katastrofa na spadnutí S2 (6) – Výbuch v Bejrútu

V Bejrútu byl 4. srpna 2020 horký den. Když chvíli před šestou hodinou odpoledne ve skladišti číslo 12 v hlavním přístavu vypukl požár, dorazili hasiči na místo za čtyři minuty. Podle všeho hořela zábavní pyrotechnika.

Rachot vybuchujících petard a barevné záblesky bylo slyšet široko daleko, a když se k nim přidal výbuch následovaný mohutným sloupem kouře, mnozí obyvatelé Bejrútu neodolali a začali ohňové divadlo sledovat z oken a natáčet na mobilní telefony. Netušili, co je čeká.

Mohlo by vás také zajímat: Před 105 lety došlo k největšímu nejadernému výbuchu v historii. Ohnivá koule se vzedmula do výšky 1,5 kilometru

Vraždící hnojivo

Po prvním výbuchu totiž následoval další, mnohonásobně silnější. Přesně v 18:08:18 místního času explodovalo 2 750 tun dusičnanu amonného, tedy ledku, který byl ve skladišti už šest let provizorně uskladněn. Šlo o celníky zabavený náklad hnojiv, který původně mířil v roce 2014 z gruzínského Batumi do Mosambiku.

Exploze nebezpečného materiálu připomínala výbuch atomové bomby. Jak můžete vidět na záběrech v dokumentu Katastrofa na spadnutí, který vysílala Prima ZOOM, tlaková vlna v okruhu 1,5 km od epicentra ničila domy, převracela auta a vrhala proti zděšeným lidem smršť skleněných střepin a dalších úlomků. V jediné sekundě přišlo nejméně 200 lidí o život, na 6 000 jich utrpělo zranění a 300 000 lidí přišlo o střechu nad hlavou.

Exploze odpovídala ekvivalentu 1,1 kilotunám TNT a byla jedním z nejsilnějších nejaderných výbuchů všech dob. Slyšet ji bylo až na 270 kilometrů vzdáleném Kypru a v Jordánsku ji přístroje zaznamenaly jako zemětřesení o síle 4,3 stupně Richterovy škály. Na místě vznikl kráter hluboký 43 metrů a široký 120 metrů, který se zaplnil mořskou vodou.

Přečtěte si také: Nové záběry ničivého výbuchu v Libanonu: V nemocnici vzduchem létal nábytek i lidé

Nezničitelné české silo

Ničivé síle výbuchu odolalo jen obří silo stojící poblíž skladiště s hnojivem. Silo v bejrútském přístavu stavěla v letech 1968–70 pardubická pobočka české stavební firmy Průmstav. Jediným účelem 60 metrů vysoké železobetonové stavby, která přečkala několik válek, bylo skladovat obilí – vešlo se ho do něj 120 000 tun, což představovalo 85 % libanonské spotřeby této klíčové suroviny. V okamžiku výbuchu zde bylo ale jen 15 000 tun obilí.

Obří silo zabírající plochu 25 000 metrů čtverečních pohltilo značnou část energie výbuchu a ochránilo před úplným zničením hlavně severní část Bejrútu. Jedna jeho část zůstala stát jako obří memento děsivé události podobně jako Atomový dóm v centru Hirošimy projektovný a postavený českým architektem Janem Letzelem. V létě 2022 v troskách sila propukl další požár, když se vznítily zbytky uskladněné pšenice. Následně se další část obří stavby zřítila.

ZDROJ: Time

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský