„Ekoteroristé“ ze Sea Shepherd mají novou zbraň – Ocean Warrior

Začátkem července byla na vodu spuštěna nová loď Ocean Warrior, která je rychlejší než všechny dosavadní lodě rybářů. Bude jejich snaha o zamezení nelegálního a kontraverzního lovu kytovců slavit výraznější úspěchy?

Militantní Mořští Pastýři

Sea Shepherd, nevládní neziskovou organizaci, která se zabývá ochranou moří a oceánů, založil bývalý člen Greenpeace Paul Watson v roce 1977. Watson považoval zásahy a akce Greenpeace za málo razantní a proto se rozhodl k založení vlastní, mnohem akčnější organizace. Již samotná vlajka Sea Shapherd vypovídá o mnohem – bílá lebka s dvěma velrybami na čele a pod ní zkřížený Neptunův trojzubec a pastýřskou holí v černém poli. Metody této organizace se nejednou staly terčem nemalé kritiky. Sea Shepherd totiž neváhá důrazně zakročit proti jakémukoli plavidlu, které loví chráněné druhy mořských živočichů. I když mají spoustu příznivců a podporovatelů mezi umělci z řad šoubyznysu a vlivných podnikatelů, z jejichž štědrých darů pak organizují své projekty, jejich kontraverzní metody vyvolávají odmítavé postoje i mezi státy a organizacemi (např. Greenpeace, Autrálie nebo např. Nový Zéland), které jinak bojují proti nelegálnímu lovu kytovců a za ochranu oceánů. Japonská vláda je naopak označuje za „ekoteroristy“.

A proč tomu tak je? Ochrana kytovců, žraloků a všeho života v oceánech je bez výhrad velmi chvályhodná a záslužná činnost, ale posuďte sami. Akce Sea Shapherd mají různou podobu. Jedna tvář kampaně má mediální podobu a využívá všech médií k šíření povědomí o této organizaci a její činnosti. Jedním z úspěšných projektů je seriál „Whale Wars“, který od roku 2008 vysílala stanice Animal Planet. Ta druhá tvář připomíná spíš vojenské tažení s jasnou strategií i cíli – např. potápění nebo poškozování velrybářských lodí zakotvených přístavech pomocní magnetických min, narušování lovu tuleňů nebo např. zaměřování laserových světel přímo do očí rybářů nebo házení lahví a pytlů naplněných silně páchnoucí kyselinou máselnou po rybářích a jejich lodích atd. Výčet technik by mohl pokračovat.

Co umožní nový Oceánský válečník?

„Vůbec poprvé budeme dostatečně rychlí, abychom mohli chytat japonské lodě. Víme, že rychlost je rozhodujícím faktorem při zachraňování velryb v Jižním oceánu“, řekl výkonný ředitel Sea Shepherd Alex Cornelissen během rozhovoru s reportéry CNN.

A vskutku to vypadá, že poprvé v historii tohoto „lítého“ boje, budou mít co do rychlosti navrch ochranáři. Jejich nové plavidlo Ocean Warrior (Oceánský válečník) s výtlakem 439 tun je dlouhé 54 m a dokáže vyvinout rychlost až 25 uzlů (přibližně 46 km/h). Všechny stávající lodě ve flotile Sea Shapherd pluly maximální rychlostí do 15ti uzlů. Japonští velrybáři mají v tuto chvíli k dispozici plavidla, která jsou pomalejší než Ocean Warrior. Jeho další, snad můžeme říci, taktickou výhodou je heliport umístěný na palubě a možnost převážet i menší čluny.

V tiskové správě aktivistů se uvádí, že jej postavila nizozemská firma Damen v tureckých docích a stálo 9 milionů dolarů, tedy asi 218 milionů korun. V tiskové zprávě se dále uvádí, že na financování se kromě soukromých dárců a příznivců Sea Shepherd podílely i národní loterie Nizozemska, Švédska a Velké Británie.

Domovský přístav najde nové plavidlo v Austrálii a na moře by se mělo vydat koncem tohoto roku.

Ochrana velryb - never ending story!

Sea Shepherd působí ve svých aktivitách neúnavně a velmi sveřepě a často je nezastaví ani soudní rozhodnutí. Stavba lodě Ocean Warrior a výběr australského domovského přístavu je mimo jiné i odpovědí na výsledek soudního procesu, který vedl Japanese Whaling Institution s americkou pobočkou Sea Shepherd. Ze soudního rozhodnutí, které skončilo jakýmsi „smírem“, sice vyplývá, že by se lodě Sea Shepherd neměly k japonským velrybářským lodím v Jižním oceánu přiblížit na vzdálenost kratší než 500 yardů (tj. 457,2 m) a měly by se zdržet jakýchkoliv útoků, ale jak řekl mluvčí australské pobočky Sea Shepherd Adam Burling v rozhovoru pro CNN: „Výsledek amerického soudního procesu není pro australskou pobočku závazný a nic to nemění na našem poslání chránit velryby v Jižním oceánu“.

Z rozhodnutí Mezinárodní velrybářské komise vyplývá, že by Japonci podle nového mohli v Jižním oceánu pro vědecké účely ulovit během příštích 12ti let 3996 velryb, tj. 333 kusů za jednu sezónu. Dočkáme se tedy dalších zpráv o nebezpečných střetech a půtkách mezi ochránci přírody a velrybáři? Nejspíš ano.