Dnes je první jarní den. Co to znamená z hlediska vesmíru a Evropy?

Dnes je první jarní den. Astronomické jaro nastalo v 5:30, kdy Slunce vstoupilo do znamení Berana. Od této chvíle se Slunce vrací na severní polokouli a den se začne prodlužovat až do letního slunovratu, kdy bude dvakrát delší než noc. Protože noc a den jsou první jarní den přibližně stejně dlouhé, označuje se jako jarní rovnodennost.

Astronomické jaro začíná v okamžiku, kdy se střed slunečního kotouče ocitne přesně nad rovníkem a Slunce vstoupí do znamení Berana. Nastává obvykle 20. nebo 21. března a vzácně dokonce 19. března. V letech na počátku minulého století začínalo výhradně 21. března. V roce 1920 se poprvé objevilo datum 20. března, poté se začalo vyskytovat stále častěji, až nabylo vrchu. V roce 2048 bude první jarní den dokonce už 19. března a ke konci století se 19. a 20. březen budou vyskytovat stejně často.

Mohou za to přestupné roky. Kalendářní rok trvá 365, přestupný 366 dní, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní, pět hodin a 49 minut. Proto se okamžik jarní rovnodennosti opožďuje každý následující rok o přebývajících pět hodin a 49 minut. Zařazováním přestupných roků se opoždění "předbíhá", proto je v současném řehořském kalendáři zaveden čtyřsetletý cyklus, který "předbíhání" vyrovnává. Rokem 2000 začal nový cyklus a na jeho začátku budou největší rozdíly.

Zajímavosti

Změní se od základů kalendář? Američané navrhují, aby vznikl úplně nový!

Velký význam přikládaly jarní rovnodennosti národy ve starověku. Začátek jara slavili Keltové, Germáni, Řekové, Římané, ale i američtí Májové. Staří Sumerové a Babyloňané ve druhém a třetím tisíciletí před naším letopočtem začínali rok právě jarní rovnodenností. Dnešní Evropan tomuto datu nepřikládá příliš velký význam a více se soustřeďuje na Velikonoce.

ČTK