Dnes je první jarní den. Co to znamená z hlediska vesmíru a Evropy?

Dnes je první jarní den. Astronomické jaro nastalo v 5.30, kdy Slunce vstoupilo do znamení Berana. Od této chvíle se Slunce vrací na severní polokouli a den se začne prodlužovat až do letního slunovratu, kdy bude dvakrát delší než noc. Protože noc a den jsou první jarní den přibližně stejně dlouhé, označuje se jako jarní rovnodennost.

Astronomické jaro začíná v okamžiku, kdy se střed slunečního kotouče ocitne přesně nad rovníkem a Slunce vstoupí do znamení Berana. Nastává obvykle 20. nebo 21. března, vzácně dokonce 19. března. V letech na počátku minulého století začínalo výhradně 21. března. V roce 1920 se poprvé objevilo datum 20. března, poté se začalo vyskytovat stále častěji, až nabylo vrchu. V roce 2048 bude první jarní den dokonce už 19. března a ke konci století se 19. a 20. březen budou vyskytovat stejně často.

Mohou za to přestupné roky. Kalendářní rok trvá 365, přestupný 366 dní, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní, pět hodin a 49 minut. Proto se okamžik jarní rovnodennosti opožďuje každý následující rok o přebývajících pět hodin a 49 minut. Zařazováním přestupných roků se opoždění "předbíhá", proto je v současném řehořském kalendáři zaveden čtyřsetletý cyklus, který "předbíhání" vyrovnává. Rokem 2000 začal nový cyklus a na jeho začátku budou největší rozdíly.

Velký význam přikládaly jarní rovnodennosti národy ve starověku. Začátek jara slavili Keltové, Germáni, Řekové, Římané, ale i američtí Májové. Staří Sumerové a Babyloňané ve druhém a třetím tisíciletí před naším letopočtem začínali rok právě jarní rovnodenností. Dnešní Evropan tomuto datu nepřikládá příliš velký význam a více se soustřeďuje na Velikonoce.

ČTK