Ratha by mohli pustit z vězení. Jak se mu chtěl původně vyhnout?

Na okolnosti zatčení Davida Ratha v květnu roku 2012 nelze lehce zapomenout. Krabice od vína (původně se spekulovalo o krabici na boty), se kterou ho policisté zadrželi a v níž si nesl sedm milionů korun, se stala oblíbeným terčem uštěpačných politicky laděných vtipů, obzvláště díky vyjádření samotného Ratha; ten se tehdy nad faktem, že jsou v krabici peníze, náramně podivoval. Tvrdil, že čekal víno. Bývalý ministr zdravotnictví, lékař a tehdejší středočeský hejtman David Rath krabici plnou peněz dostal podle vyšetřovatelů za zmanipulovanou zakázku na opravu buštěhradského zámku.

Průtahy, obstrukce a jediná úspěšná stížnost

Obžaloba k tomu přihodila podobné případy, a dokonce našla i další miliony, tentokrát pod prkny v podlaze Rathova domu. Rath se tak rázem stal historicky prvním českým poslancem vazebně stíhaným během výkonu mandátu. Po zatčení sice rezignoval na funkci krajského zastupitele a vystoupil z ČSSD, mandátu se ale vzdát odmítl, a dokonce se ještě snažil získat poslanecké náhrady. Kauza se ovšem žalobcům nerozplétala snadno, však v ní také padla obvinění pro deset lidí.

Rath se navíc snažil odsouzení zabránit, podával žaloby na žalobce, na soudce Pacovského… Jediné, s čím uspěl, byla stížnost na délku vazby. Ve vazební věznici zůstal celý rok a půl. Ústavní soud nakonec prohlásil posledních pět měsíců vazby za protiústavní a uznal Rathovi odškodné 19 421 korun. Na verdikt pak Rath čekal na svobodě. A čekal na něj dlouho; různé obstrukce a zdravotní komplikace se navíc kupily, dokud soudci nedošla trpělivost a případ Ratha a další obžalované uvolnil k samostatnému dokončení.

První, nepravomocný rozsudek 8,5 let ve vězení a propadnutí majetku, padl v dubnu 2015. A to přesto, že Rath dříve údajně spadl z kola, vymohl si odročení na dva týdny a pak místo závěrečné řeči oznámil, že mění advokáta za strýce soudce Pacovského. Tento tah se ale Rathovi těžce nevyplatil, Pacovský na něj na oplátku zamával faxem, kde jeho synovec oznámil, že z něj Rath podpis pod plnou mocí vymámil lstí. Pacovský pak Rathovi přidělil advokáta ex offo.

V podobném duchu se kauza vlekla dál. Přes odvolání, spor o odposlechy, dvanáctihodinovou Rathovu úvodní řeč před Krajským soudem v Praze, až po ručně malovaný obrázek šneka s nápisem Prokurátor. V roce 2018 se Rath navíc rozhodl kandidovat do Senátu za Českou suverenitu Jany Volfové, a kdyby ho tehdy lidé zvolili, získal by opět imunitu. Nakonec ale nepostoupil ani do druhého kola. Další jeho kandidatury do zastupitelstva města Hostivice a Evropského parlamentu skončily podobným fiaskem.

V červnu 2019 Ústavní soud definitivně odmítl Rathovy stížnosti proti používání odposlechů, a Pražský vrchní soud ho pak uznal vinným. Konečný trest byl o něco mírnější, než ten původní: Deset milionů korun a 7 let ve vězení, do nichž se mu jeho rok a půl ve vazební cele započítal.

Půjde už Rath z vězení?

V současnosti má Rath za sebou přesně půlku trestu, tedy tři a půl roku vězení, a Městský soud v Brně rozhodl o jeho podmíněném propuštění, protože – jak uvedl předseda senátu Josef Tatíček v odůvodnění – jeho chování bylo kladné, bezvadné. „Dostal pět pochval, s tím jsem se ještě snad nesetkal,“ uvedl Tatíček podle ČTK.

Na svobodu se ale Rath ještě nedostane, tady alespoň zatím; proti jeho propuštění podala stížnost státní zástupkyně, protože Rath jednak ještě nezaplatil celý peněžitý trest (z uložených 10 milionů dluží ještě půlku) a jednak u něj podle ní nenastala dostatečná sebereflexe. „Subjektivně mám za to, že mi to dostačujícím způsobem stačilo, abych si uvědomil, že je třeba žít řádným způsobem,“ reagoval Rath s tím, že všeho lituje a že se mu prý státní zastupitelství mstí.