Jaké má COVID-19 dlouhodobé následky? Řada lidí pociťuje symptomy měsíce po ukončení hospitalizace

Dlouhodobé následky po hospitalizaci s COVID-19 nezní dvakrát příjemně... Zdroj: istock.com

S rostoucím počtem lidí, kteří prodělali COVID-19, je stále jasnější, že zdravotní potíže pro mnohé z nich odchodem z nemocnice nezmizí.

Na začátku roku 2020 byl COVID-19 pro většinu světa stále neznámým onemocněním. V říjnu už ale existovalo více než 30 milionů potvrzených případů nemoci způsobené novým typem koronaviru a celosvětový počet obětí ve světě překročil jeden milion.

Většina lidí léčících se z nemoci COVID-19 se dozvídá, že se z mírné infekce uzdraví do dvou týdnů a v případě závažnějšího onemocnění do tří týdnů. Existuje ale mnoho příznaků a také dlouhodobých následků COVID-19, s nimiž se zdánlivě vyléčení pacienti potýkají celé měsíce.

I když rozsah následků a jejich relativní četnost nejsou stále plně zdokumentovány, je jasné, že COVID-19 může ovlivnit nejen dýchací soustavu, ale také srdce a kardiovaskulární systém, mozek, ledviny a střeva. Byly také hlášeny přetrvávající problémy s játry a kůží. Významnou roli hrají také psychické potíže.

long covid 1 Zdroj: istock.com

Dlouhý covid

Dosud málo popsaný fenomén přetrvávajících následků onemocnění COVID-19 Britové nazývají „Long Covid“ (tedy „dlouhý covid“) a vypadá to, že jen v Británii tímto syndromem trpí desetitisíce a možná i statisíce lidí. Přestože „dlouhý covid“ není odborným názvem nemoci a nemá stanovené typické příznaky, váží se jeho hlavní symptomy na čtyři oblasti. Podle britské analýzy podpořené množstvím šetření a dílčích studií jde o:

trvalé poškození plic a srdce,
následný syndrom po prodělání intenzivní péče,
následný syndrom únavy vyvolané virem,
přetrvávající příznaky COVID-19.

Jak dlouho může trvat COVID-19?

Analýzu s opatrným podtitulem „Dynamický přehled důkazů o pokračujících příznacích COVID-19“ zveřejnil britský Národní institutu pro výzkum zdraví (NIHR) 15. října. Mimo jiné z ní vyplývá, že už 5. června nevládní agentura NHS England upozorňovala, že z celkových 95 000 pacientů s COVID-19 bude 45 % potřebovat další podporu. Některé odhady pak předpokládaly, že až polovina bývalých pacientů se neobejde bez klasické rehabilitace.

Faktorem, který tyto odhady dále komplikuje, je skutečnost, že měl neznámý počet lidí příznaky COVID-19 (ať už s pozitivním testem, nebo bez něj) a léčil se doma. Vládní agentura Public Health England v pokynech zveřejněných 7. září uvedla, že přibližně 10 % mírných případů COVID-19, které nebyly přijaty do nemocnice, hlásilo příznaky trvající déle než čtyři týdny a řada hospitalizovaných měla přetrvávající příznaky po dobu osmi nebo více týdnů po propuštění.

To koresponduje i se zjištěními italských lékařů, kteří museli zvládat drtivý nápor pacientů v první vlně pandemie. Podle nich jen z pacientů propuštěných z jedné římské nemocnice jich 87 % hlásilo alespoň jeden přetrvávající symptom nemoci ještě 60 dnů od počátku infekce a 55 % jich stále mělo dokonce tři a více příznaků včetně únavy (53 %), dýchacích potíží (43 %), bolestí kloubů (27 %) a bolestí na hrudi (27 %) nemluvě o tom, že 40 % propuštěných pacientů zaznamenalo snížení kvality svého života.

Další šetření proběhlo v USA na skupině 640 pacientů-dobrovolníků, u nichž příznaky onemocnění trvaly déle než dva týdny. Většina z těchto pacientů zaznamenala střídání různých typů příznaků (70 %) a změny v intenzitě příznaků (89 %) v čase.

Vlastní pandemií to nekončí

A závěr? Podle britského institutu NIHR už nyní existuje potřeba následné zdravotní a sociální péče, která pravděpodobně poroste s tím, jak bude lidí s nemocí COVID-19 přibývat. A tato potřeba zde velmi pravděpodobně zůstane i po ústupu pandemie.