Kokain, koka a Coca Cola: Co mají společného?

Koka v české hospodě. Ale Narcos nečekejte

Bylo už po zavíračce, když hospodský v restauraci na okraji Studénky nad Odrou natočil posledním dvěma hostům poslední pivo, sám si dal taky a rozpovídal se o cestování. Téma měl se svými hosty společné. Kde kdo byl a co tam zažil. Když přišla řeč na Peru poznamenal: „Něco vám chlapi nabídnu,“ a vzápětí položil na stůl popelník plný malých zelených lístků. Koka, tedy správně rudodřev koka. „Na vesnicích v horách ji seženete běžně.“ Nešlo neochutnat (chutnala nijak, respektive mírně hnusně) a na cestu jsme dostali čajové sáčky a v nich byly místo čaje nadrcené kokové lístky. Pablo Escobar, hlavní postava seriálu Narcos, by z konzumentů asi radost neměl. Proč žvýkat listy, když se z nich dá udělat kokain. S jistou nadsázkou se dá říct, že listy jsou „polotovarem“ kokainu asi tak, jako burčák je polotovarem vína.

Medicínské účinky koky

Amy Sue Biondich a Jeremy David Joslin v odborném článku Coca: The History and Medical Significance of an Ancient Andean Tradition jasně píší: „Koka je původní rostlina Jižní Ameriky s četnými alkaloidními složkami, z nichž nejznámější je psychoaktivní složka kokain. Její listy jsou pevnou součástí andského životního stylu po tisíce let.“ Khoka je slovo označující strom v jazyce původních andských obyvatel, přičemž jsou dva druhy dřeviny rodu Erythroxylum (česky rudodřev), které stojí za pěstování a další kultivování. Jedním je dnes už světově proslulý Erythroxylum coca (zejména kultivar Erythroxylum coca var coca známý jako „bolivijská koka“, druhým méně známý Erythroxylum novogranatense. Kokain je v sušených listech obsažený v množství 0,6 %. I kdyby peruánský dělník snídal, obědval i večeřel listy koky, nedosáhl by účinků a pocitů, jaké zažívá uživatel po jedné „lajně“. Co vlastně listy koky s člověkem dělají?

Je koka droga?

Definic drogy ve smyslu vzniku závislosti je celá řada, nicméně listy rudodřevu nepřivodí ani barevné představy či změnu prostorového vnímání, ani pocit nesmrtelnosti. Přesto nelze popřít jejich vliv na lidské tělo a pro jejich nepopiratelné medicínské účinky byly využívány od nepaměti. Čaj z koky se doporučoval na léčení chronické nervozity. Ta se v americké populaci začala projevovat poté, co Američané objevili poněkud diskutabilní „krásu“ rychlého rozvoje spojeného s urbanizací, burzou a neustále se zrychlujícím technickým pokrokem.

V původním složením Coca-Coly najdeme kokain, receptura ale musela být změněna poté, co v USA byl kokain v roce 1914 prohlášen za ilegální drogu. Sice to trvalo řadu let, ale kokain dnes v Coca-Cole nenajdete. Rudodřev je krytý nahnědlou borkou, tady je tedy původ jeho českého jména. Kvete nenápadnými nažloutlými kvítky a dosahuje velikosti 2,5 m. Podlouhlé listy měřící 3–6 cm na délku a 0,8–1,2 cm na šířku jsou slabě kožovité, vzdáleně připomínají vavřín, tedy bobkový list.

Odhaduje se, že celosvětově jeho listy žvýká kolem 15 milionů lidí. Výše zmíněný čaj měl mít vliv na zmenšení bolestí hlavy i žaludku na jedné straně a zvýšení fyzické i duševní síly a snížení únavu na straně druhé. Samotné žvýkání listů snižuje pocit hladu, žízně i únavy, což těžce pracujícím bolivijským a peruánským dělníkům a horníkům rozhodně zvyšuje pracovní výkon. Listy obsahují celou řadu alkaloidů, přičemž žádná z obsažených látek se nedá označit za tvrdou drogu. Výrobu kokainu v pralesních podmínkách popisuje právě první díl seriálu Narcos. Ale nenajdete v něm ani slovo o tom, že by se lístky daly použít k léčbě cukrovky, nebo o tom, že rostlina byla využívána v rámci rituálů domorodých etnik. Podle archeologických nálezů byla koka využívána už před 8000 lety.

Text: Topi Pigula